Pastevní chov zvířat znamená šetrné zkracování trávy a zároveň získávání surovin pro další zpracování
Naše krajina ztrácí dech. Půda je vyčerpaná, příroda chudne a klima se mění. I proto dává smysl vrátit se k tomu, co fungovalo po staletí. Pastevní chov zvířat, který mohl někomu připadat zastaralý, se tak znovu hlásí o slovo jako překvapivě moderní řešení.
Princip je vlastně jednoduchý: vrátit zvířata tam, kam patří – na zem. Správně řízená pastva spouští celou řadu pozitivních změn, které jdou daleko za pouhou produkci masa nebo mléka. Pomáhá uzdravit půdu, vrací do krajiny život, zajišťuje zvířatům důstojné podmínky a nám dává výživově hodnotnější potraviny.
Je to pravý opak průmyslových velkochovů, které často znamenají zátěž pro životní prostředí a jsou závislé na umělých hnojivech a krmivech.
Půda jako živý organismus
Když zvířata spásají trávu, nejsou jen spotřebiteli. Stávají se z nich živoucí továrny na úrodnost. Zvířata hnojí půdu přirozeně a neustále. Jejich trus a moč jsou čistým zdrojem živin, který okamžitě nastartuje život pod zemí. Organická hmota navíc pomáhá zemi nasáknout vodou jako houba. Celý tenhle geniální systém pak doplňuje třeba jetel, který do půdy dodává dusík přímo ze vzduchu – zcela zdarma a bez chemie.
Pohyb zvířat má také pozitivní vliv. Představte si, jak kopyta zvířat při chůzi jemně kypří zem. Je to jako by ji příroda sama zasévala a provzdušňovala. A pod povrchem? Tam odvedou obrovskou práci kořeny trav. Propletou se půdou do hustého koberce, který ji pevně drží, aby ji neodnesl déšť ani vítr. Celá krajina pak nasává vodu jako houba, takže odolává přívalovým dešťům i suchu. A co je možná nejdůležitější – zdravá pastvina je obrovskou zásobárnou uhlíku. Doslova ho stahuje ze vzduchu a ukládá do půdy, čímž pomáhá léčit naše klima.
Mozaika plná života
Dobře řízená pastvina není jednotvárný anglický trávník. Je to pestrá mozaika různých prostředí. Zvířata si vybírají, co spásají, a tím dávají prostor i méně průbojným bylinám a květinám. Výsledkem je rozkvetlá louka, která je domovem pro nespočet druhů hmyzu.
Tato pestrost je rájem pro opylovače, jako jsou včely, čmeláci a motýli, kteří zde nacházejí potravu po celou sezónu. Zvířecí trus se stává hostinou pro chrobáky a další hmyz, který ho rychle zpracovává a vrací živiny zpět do koloběhu. A kde je hodně hmyzu, tam se daří i ptákům. Druhy jako skřivani, čejky nebo vlaštovky tu nacházejí dostatek potravy i bezpečné místo k hnízdění. Pastevní zemědělství tak přirozeně propojuje produkci jídla s ochranou přírody.
Kvalita, která se dá ochutnat
To, co zvíře žere, se přímo odráží v kvalitě jeho masa a mléka. A rozdíl je obrovský. Staré rčení „jste to, co jíte“ platí u zvířat dvojnásob. A přesně to se pak projeví i na kvalitě masa a mléka. Když se kráva nebo ovce pase na čerstvé, zelené trávě, její tělo vytváří mnohem více „dobrých tuků“.
Jde hlavně o známé omega-3 mastné kyseliny a jednu méně známou, ale o to zajímavější látku – CLA. Obě tyto složky pomáhají v našem těle tlumit záněty a vědci je zkoumají pro jejich schopnost chránit nás před nemocemi srdce nebo dokonce některými druhy rakoviny.
Naopak krmení obilím, typické pro velkochovy, vede k vysokému obsahu prozánětlivých omega-6 kyselin. Mléko a maso z pastvy tak obsahuje výrazně zdravější poměr těchto tuků. Kromě toho jsou tyto produkty bohatší na vitamíny a antioxidanty. Jasně žlutá barva másla nebo vaječných žloutků od zvířat z pastvy není vada, ale důkaz vysokého obsahu betakarotenu (provitaminu A) z trávy.
Důstojný život pro zvířata
A konečně, pastevní chov je prostě etičtější. Zvířatům poskytuje prostředí, kde mohou naplňovat své přirozené potřeby. Mají svobodu pohybu, mohou se pást, socializovat se ve stádě, hrabat nebo se rýt v zemi. Tento způsob života snižuje jejich stres a zvířata jsou tak odolnější vůči nemocem a nepotřebují tolik léků jako zvířata trpící v přeplněných halách.
Investice do pohody zvířat je tak zároveň investicí do kvality. Spokojené a zdravé zvíře dává lepší produkt. Pro nás spotřebitele je navíc tento systém transparentní. Vidíme, kde a jak zvířata žijí, což buduje důvěru a propojuje farmáře přímo se zákazníky. Pastevní chov tak není jen „šetrné zkracování trávy“, ale komplexní cesta k zdravější krajině, kvalitnějším potravinám a udržitelnější budoucnosti.
Zdroje: naschov, Science Direct, Research Gate
