Manýry kraba: aby se mohl rozmnožit, dokáže na čas unést svou vyhlédnutou partnerku

Představte si scénu z mořského dna: větší krab chytí svými klepety menší samičku a odnáší ji pryč. Pro nás to vypadá jako brutální únos. Ale ve světě zvířat, který se řídí drsnou logikou přežití, mohou věci vypadat jinak, než se zdají.

To, co nám připadá jako násilí, může být ve skutečnosti dokonale promyšlenou strategií, jak zajistit pokračování rodu. Příběh o krabovi „únosci“ nám ukazuje, jak je snadné podlehnout lidským představám a jak je důležité dívat se pozorněji.

Záhada „unesené“ krabí nevěsty

Pověst o krabovi, který unáší svou partnerku, se často mylně spojuje s obřím velekrabem japonským. Skutečným pachatelem je ale úplně jiný druh, menší krab krabí, který žije na druhé straně světa. A jeho chování není zločin z vášně, ale fascinující strategie zvaná „hlídání partnerky“.

Vědci zjistili, že samička kraba je schopná páření jen v krátkém a velmi nebezpečném období – těsně po svlečení svého starého krunýře, kdy je její nové tělo měkké a bezbranné.

Samec, který vycítí, že se samice chystá svlékat, ji proto „unese“ a drží u sebe. Nejde ale jen o sobecký zájem. Tímto aktem si sice zajistí, že bude otcem jejích potomků, ale zároveň jí poskytuje klíčovou službu.

Funguje jako její bodyguard, který ji svým tvrdým krunýřem a klepety chrání před predátory v nejzranitelnější fázi jejího života. Je to drsná, ale vzájemně výhodná dohoda, kde se sobecký zájem samce potkává s potřebou bezpečí samice.

Svět krabích námluv

„Hlídání partnerky“ je jen jedním z mnoha bizarních rituálů. Například sameček kraba houslisty je vybaven jedním obrovským klepetem, kterým okázale mává, aby přilákal samičky. Nejde ale jen o tanec. Když se samička přiblíží, samec vleze do své nory a začne do země vysílat specifické vibrace. Tento „tajný kód“ jí prozradí vše o jeho síle a kondici a na jeho základě se finálně rozhodne, zda je tím pravým.

A co onen slavný velekrab japonský, který byl z „únosu“ neprávem obviněn? Jeho milostný život je o poznání méně dramatický, ale o to majestátnější. Jako největší členovec na světě, s rozpětím nohou přes tři metry, je jeho hlavní výzvou vůbec se potkat.

Jeho strategie proto nespočívá v soubojích, ale v monumentální každoroční migraci. Z temných hlubin oceánu, kde běžně žije, se vydává na pouť do mělčích vod, aby zde našel partnerku a předal jí balíčky spermií. Jde o neuvěřitelný výkon, na jehož konci samice nosí až 1,5 milionu vajíček, z nichž však dospělosti dosáhne jen nepatrný zlomek.

Když příroda píše scénáře pro dospělé

Bizarní sexuální strategie se ale zdaleka netýkají jen krabů. Celá příroda je galerií neuvěřitelných nápadů. U kudlanky nábožné samička často sežere samečka během páření. Nejde jen o hlad – jeho tělo jí poskytne klíčové živiny pro vývoj vajíček, která on sám oplodnil. Je to nejvyšší forma otcovské investice.

Snad nejextrémnější strategii pak vyvinul ďas mořský, žijící v temných hlubinách, kde je nalezení partnera vzácností. Mnohonásobně menší sameček se zakousne do obrovské samice a jejich těla doslova srostou dohromady. Jeho oběhový systém se napojí na její a on se promění v pouhý parazitický přívěsek, který na vyžádání produkuje spermie. Je to věčné pouto, které zajišťuje reprodukci v nehostinném prostředí.

Láska jako bitevní pole

Podivné, krásné i brutální příběhy, které jsme prozkoumali, nejsou jen rozmary přírody. Jsou to odpovědi, formované miliony let evoluce, na jedinou a nejdůležitější výzvu: úspěšně se rozmnožit. To, co se nám jevilo jako „únos“, je ve skutečnosti komplexní strategie ochrany a dokonalého načasování. Milostný život zvířat je důkazem neutuchající kreativity přírody a připomínkou, že svět kolem nás je plný dramat, kde láska je doslova bitevním polem, tancem i obětí.

Zdroje: asianscientist, wikipedia