Jak došlo k domestikaci koček?

Přidat na Seznam.cz

Kočky jsou oblíbenými domácími mazlíčky. A kdekdo z nás potvrdí, že náš domov se stal spíše jejich. Ne vždy ale byly kočky součástí domácností a dosud je na nich hodně znát jejich divokost. Pojďme se podívat do minulosti na původ domestikace koček, píše server PetHeplful.

Kočky jsou pouze částečně domestikované

V roce 2014 tým vědců z Washington University School of Medicine v St. Luis nalezl přesvědčivé důkazy, že kočky jsou ve srovnání se psy pouze částečně domestikované. Není to žádné překvapení: Psi začali s lidmi kamarádit zhruba před 30000 lety a ve srovnání s tímto dlouhým obdobím se kočky jeví jako cizinci, kteří nám teprve teď zaklepali na dveře, aby nás pozdravili. Devět tisíc let je ve srovnání s 30000 lety velmi krátká doba.

Přestože se kočky před 9000 lety oddělily od svých divokých předků, stále se s divokými kočkami kříží. Geny, které odolávají domestikaci, v nich přirozeně stále existují. To však neznamená, že domácí a divoké kočky jsou si podobné.

Vědci zjistili, že na rozdíl od divokých koček mají kočky domácí specifické geny související s pamětí a hledáním odměny, které jim umožňují mít zvláštní pouto s člověkem. Psi byli smečková zvířata, zatímco kočky byly vždy samotářské. To by také mohl být jeden z důvodů, proč se kočky nemohou zapojit do socializace s lidmi tak silně jako psi.

Historie domestikace koček

Studie z roku 2007 zjistila, že kočky byly poprvé domestikovány na Blízkém východě v rámci rozvoje zemědělství v oblasti úrodného půlměsíce. Lidé začali se zemědělstvím poprvé v oblasti Úrodného půlměsíce teprve před 11 000 lety.

Vědci se domnívají, že kočky byly domestikovány venkovskými lidmi, aby chránily uskladněné obilí před hlodavci. Skladování obilí bylo důsledkem zemědělství a pěstování produkovalo přebytky potravin k uskladnění. Kočky chránily sklady obilí před hlodavci a hrály velkou roli v naší zemědělské historii, která vedla k dnešní civilizaci.

První důkazy o spojení člověka a kočky byly získány z některých archeologických vykopávek na Kypru. Většina domestikovaných druhů zvířat vykazuje společný rys neotenie, což je tendence zachovat si v různé míře dětské chování i v dospělosti.

Neotenie je genetická změna způsobená nedostatkem konkurence a snadným získáváním potravy u domestikovaných zvířat. K tomu také dochází, když lidé provádějí selektivní chov domácích zvířat a jako výhodné znaky vybírají učenlivé chování, menší agresivitu a roztomilé, dětské rysy. Kočky jsou v tomto ohledu výjimkou, zatímco psi vykazují silnou neotenii.

Etymologie koček

Vědci tvrdí, že název kočka vznikl buď v severní Africe, nebo v západní Asii. Níže jsou uvedena jména používaná v různých jazycích pro kočky.

Angličtina: Cat
Francouzsky: Chat
Německy: Katze
Španělsky: Katz: Gato
Latinsky: Cattus
Arabsky: Cattus Quttah
Všechna tato slova byla odvozena z núbijského slova kadiz. Existovala egyptská kočičí bohyně Bastet, která se také jmenovala Pašt. Z tohoto slova se vyvinula anglická slova puss a pussy. Také Rumuni mají své jméno pro kočku, pisicca, od Pašt.

Kočky v Egyptě

Nejstarší vyobrazení kočky v domácnosti bylo nalezeno v Egyptě a pochází z roku 1950 před naším letopočtem. Tento obrázek byl nalezen v hrobce Baketa III. v Beni Hasanu a jednalo se o vyobrazení kočky útočící na krysu.

Od roku 1450 př. n. l. se kočky staly v Egyptě běžnou součástí domácností a zaplnily thébské hrobové malby. Egypťané jsou známí velkou láskou k různým druhům domácích zvířat. Jejich bůh slunce Ra byl často zobrazován, jak na sebe bere podobu kočky, když bojuje se svým rivalem, hadem temnoty Apofisem.

V pozdějším období byly kočky spojovány s bohyní sexuální energie Hather. Postupem času se asociace koček opět přesunula k jiné bohyni, bohyni Bastet. Stalo se tak mezi lety 945 a 715 př. n. l. S chrámy Bastet byly spojeny chovy koček a existovali chovatelé, kteří se o kočky starali jako povolání. Kočky byly v egyptských domácnostech velmi oblíbené jako domácí mazlíčci, a když kočka zemřela, celá rodina truchlila a dokonce si holila obočí.

Na kočičích hřbitovech se nechávaly bronzové sochy koček, aby se projevila jejich láska a úcta. Přes všechnu tuto lásku ke kočkám Egypťané kočky v těchto chrámech obětovali a v mumifikované podobě je obětovali bohyni Bastet.

Kočky v jiných civilizacích

V harappské civilizaci v údolí Indu žily městské kočky. Řekové a Římané dávali zpočátku přednost tchořům a fretkám před kočkami, protože ty také odháněly a zabíjely hlodavce. Teprve v roce 400 n. l. začali Římané přijímat kočky do svého domácího života. Do Číny se kočky dostaly po roce 200 př. n. l.

Do roku 1000 n. l. se kočky rozšířily v Evropě a Asii. Zjistilo se, že moderní plemena koček se vyvinula teprve nedávno – turecká angora v roce 1800 a 22 z 38 hlavních plemen v posledních sto letech.

Kočky a křesťanství

James A. Serpell, profesor etiky a dobrých životních podmínek zvířat na Pensylvánské univerzitě, studoval změnu vztahu lidí ke kočkám v době nástupu křesťanství a dospěl k velmi zajímavým poznatkům

Pohanská náboženství považovala kočky za symboly sexuality, plodnosti a mateřství. Právě z tohoto důvodu začalo křesťanství vnímat kočky jako démony a čarodějnice. Po potlačení kultů plodnosti byly kočky vykázány z božské říše. Kočky se staly symbolem archetypální čarodějnice, která mění podobu.

Obzvlášť nenáviděné byly černé kočky, které byly zabíjeny a házeny do ohňů založených k upalování čarodějnic. Serpell připomíná, že to lze vnímat také jako misogynní vyprávění, které se cítilo ohroženo ženskou sexualitou.

Kočky v moderní společnosti

Statistické údaje získané na základě studií ukazují, že kočky jsou stále ještě lidmi méně oblíbené než psi. Mnoho lidí v mnoha kulturách stále věří, že náhlé objevení černé kočky je varováním před neštěstím.

Existuje však velká část společnosti, která lásku a společnost těchto chlupatých uzlíčků radosti oceňuje. A možná jste to právě vy a čtete si tento článek s vrnícím klubíčkem po boku.

Zdroj: Pethelpful.com