Jak si mravenci vybírají královnu? Ve skutečnosti to nerozhodují dělnice

Přidat na Seznam.cz

Zapomeňte na korunovace, fanfáry a zlaté trůny. U mravenců se královna nevolí, ale spíš… vyrábí. Neexistují žádné kampaně ani hlasování dělnic, a rozhodně nerozhoduje charisma nebo proslovy. Pokud jste si představovali, že mravenčí dělnice sedí v hlíně a přemýšlí, komu dají hlas, máme pro vás překvapení: královna se určuje dávno předtím, než má nohy.

Královna se nerodí – ta se krmí

Zatímco člověk má v genech napsané, jestli bude blondýna nebo bruneta, u mravenců rozhoduje výživa larvy. Z jednoho vajíčka totiž může vyrůst buď obyčejná dělnice, nebo budoucí matka celého rodu, královna, zvaná odborně gyne. A to podle toho, čím a jak dlouho se larva krmí.

Mravenčí ošetřovatelky, tedy dělnice, pečlivě vybírají některé larvy a dávají jim více bílkovin, tuku a hormonálně aktivních látek. Právě tyto živiny spustí v těle larvy přepínač, který rozhodne o její budoucnosti.

Velké lesní mraveniště postavené z jehličí, větviček a hlíny.
Na první pohled hromada jehličí, ve skutečnosti dokonale organizované město. Zdroj: Shutterstock

Podobně to mimochodem funguje i u včel. Jejich slavná mateří kašička dělá z včelí larvy buď včelu dělnici, nebo královnu. U mravenců to není tak slavné, ale princip je podobný: královna vzniká díky extra výživě a hormonům.

Hormonální převrat pod zemí

Jedním z hlavních faktorů je tzv. juvenilní hormon, který ovlivňuje růst, vývoj a rozmnožovací schopnosti. Čím více ho larva přijme, tím větší šance, že z ní bude gyne.

A pak jsou tu feromony, chemické signály, kterými dospělé královny potlačují vývoj dalších královen. Je to taková biologická kontrola porodnosti: Já jsem tu královna, ostatní ruce od trůnu.

Ve zdravé, stabilní kolonii totiž bývá většinou jen jedna vládnoucí samice. Jakmile ale královna slábne, nebo když kolonie roste, může dojít k obnově a to teprve začíná drama.

Boj o trůn: kdo přežije, vládne

U některých druhů se vylíhne více budoucích královen najednou. Ale pozor, v mravenčím světě neexistuje spoluvláda. Královen může být víc jen v přechodném období nebo u některých specializovaných druhů (např. argentinský mravenec).

U běžných druhů nastává něco jako krvavé primátorské volby: královské samičky se pustí do boje na život a na smrt. A vítězka získá kolonii. Dělnice přitom často zůstávají neutrální, jindy zasáhnou a jednu z budoucích královen podpoří nebo naopak zlikvidují, pokud se jim nepozdává.

U některých druhů je to ještě drsnější. Dělnice zabijí stárnoucí královnu, když už není dost výkonná. Takový důchod u mravenců rozhodně není.

A když je kolonie připravená na expanzi…

Přichází na řadu tzv. svatební let. To je chvíle, kdy se nové gynes vydávají na svůj osudový let za samci, spáří se, a poté hledají místo, kde založí novou kolonii. V tu chvíli se z nich stávají opravdové královny. Pokud přežijí, najdou bezpečné místo a začnou klást vajíčka.

Skupina rudých mravenců kráčejících po větvi. Jeden z nich nese nad hlavou velký zelený list.
I zdánlivě drobné tělo dokáže unést několikanásobek své váhy – a právě díky týmové práci dokáží poskládat a udržet celé impérium, v němž každý ví, co má dělat. Zdroj: Shutterstock

Superorganismus, kde jednotlivec nic neznamená

Zní to neosobně? Ano. Ale právě v tom tkví síla mravenců. Kolonie funguje jako jeden celek – superorganismus, kde jednotlivé role nejsou otázkou ambicí, ale biologického programu.

Královna není vůdkyní v lidském slova smyslu. Je to živá reprodukční jednotka, které ostatní umožňují přežít, protože tím udržují svůj vlastní druh.

Až tedy příště uvidíte mraveniště, vzpomeňte si, že uvnitř možná právě probíhá nemilosrdný boj o trůn nebo se právě narodila budoucí královna. Ne díky hlasům, ale díky hormonům, bílkovinám a chladné logice přírody.

Zdroj: Wikipedia, Antwiki, Princeton University