Je tu ještě naděje pro kriticky ohrožené nosorožce dvourohé?

Přestože je tento druh stále ohrožen pytláctvím, jeho populace se díky ochranářskému úsilí v Africe zvýšila.

Zařazení na seznam kriticky ohrožených druhů

Mezinárodní svaz ochrany přírody (IUCN) zařadil nosorožce dvourohé v roce 1996 na seznam kriticky ohrožených druhů, píše web TreeHugger. Před třemi generacemi žilo v Africe téměř 38 000 těchto zvířat rozptýlených po celém svém původním areálu, ale silné pytláctví v 70., 80. a na počátku 90. let minulého století vyhubilo odhadem 85 % populace. V současnosti zbývá pouhých 3 142 dospělých nosorožců.
Pokud jde o nosorožce dvourohé, nejsou to však jen špatné zprávy. Od 90. letech 20. století se početnost populace více než zdvojnásobila a to především díky zvýšené ochraně, programům přemisťování zvířat a lepšímu biologickému managementu.

Hrozby

Nosorožec dvourohý byl po většinu 20. století nejpočetnějším druhem nosorožce na světě, dokud se jeho početnost nesnížila v důsledku pytláctví a vyklízení půdy pro osídlení a zemědělství. Zatímco v roce 1960 žilo ve volné přírodě ještě asi 100 000 nosorožců, v následujících třech desetiletích způsobilo rozsáhlé pytláctví ve všech zemích původního výskytu tohoto zvířete kromě Jihoafrické republiky a Namibie silný 98% úbytek. Od té doby byli nosorožci reintrodukováni do Botswany, Eswatini, Malawi, Rwandy a Zambie, ale v nejméně 15 dalších zemích včetně Nigérie, Ugandy, Etiopie a Súdánu jsou považováni za vyhubené.
I když hlavní hrozbou pro nosorožce zůstává nezákonný lov a pytláctví v reakci na nelegální obchod s volně žijícími živočichy, jsou tato výjimečná zvířata zranitelná také ztrátou a fragmentací životního prostředí.

Ztráta a fragmentace biotopů

Rozvoj půdy pro zemědělství a infrastruktura pro sídla často vedou ke ztrátě a fragmentaci biotopů nosorožců dvourohých. Nosorožci černí jsou teritoriální, takže bez dostatečného prostoru se mohou stát stresovanými a agresivními. V důsledku toho jsou náchylní k pomalému růstu populace, pokud jsou nuceni vytvářet společenství s vysokou hustotou na malém území, což vede ke ztrátě genetické rozmanitosti. Když jsou nosorožci rozděleni do menších subpopulací, hrozí jim také riziko příbuzenského křížení a zvýšená náchylnost k nemocem; navíc jsou přístupnější pytlákům.

Co lze udělat na jejich záchranu

Od roku 1977 jsou nosorožci černí zařazeni do přílohy I Úmluvy o mezinárodním obchodu s ohroženými druhy (CITES), což znamená nejvyšší stupeň ochrany v mezinárodním obchodě. Další opatření proti obchodu byla zavedena v 90. letech 20. století také na domácí úrovni v různých spotřebitelských státech.

Nejdůležitějším faktorem ochrany nosorožců černých je nicméně účinná ochrana samotných volně žijících zvířat v terénu. Většina zbývajících světových populací černých nosorožců je soustředěna v oplocených rezervacích a chráněných oblastech s důsledným vymáháním práva a intenzivními ochrannými zónami.

Zdroj: treehugger.com