Když si psi hrají na dohazovače: 3 páry, které se zamilovaly díky svým chlupatým přátelům

Ukázalo se, že zvířata, zejména domácí, mohou být docela dobrými dohazovači, když je necháte mluvit do vašeho randění. Tři páry se s námi podělily o tom, jak našly své dokonalé partnery s pomocí svých psích společníků. Přečtěte si, jakými sladkými způsoby může váš nejlepší chlupatý přítel pomoci při hledání spřízněné duše.

V roce 2018 si Pavlína přečetla na internetu příběh Marka, trpícího epilepsií, který našel úlevu díky svému služebnímu psovi Roskovi a shodou okolností žil nedaleko ní. Pavlína, která sama žije s epilepsií, oslovila Marka, aby se o něm a jeho zlatém retrívrovi dozvěděla více.

Marek jí vysvětlil více o tom, jak mohou být služební psi, jako je Rosko, speciálně vycvičeni k tomu, aby aktivovali pacientovi s epilepsií implantovaný lékařský přístroj a pomohli mu tak zastavit záchvaty. Pozval také Pavlínu na jednu z Roskových veterinárních prohlídek. Mezi lidmi se rychle vytvořilo přátelství a během tří měsíců spolu začali chodit.

„Vlastně využil Roska, aby mě pozval na rande,“ vzpomíná Pavlína. „Řekl: ‚Ahoj, Rosko by tě rád pozval na večeři‘.“

V listopadu se pár vzal při malém obřadu, při kterém Rosko stál opodál. „Náš vztah se rozrostl díky Roskovi,“ říká Marek.

• 

Honza se svěřil, že jednou, ve svých 24 let, prodělal menší krizi, a proto opustil svou práci v hotelu a založil vlastní záchrannou stanici pro zvířata. Facebooková stránka záchranné stanice si rychle vytvořila základnu fanoušků. S Monikou, která pracovala jako ergoterapeutka a zároveň se starala o chrty a dva další záchranářské psy, se seznámil právě díky záchranné stanici.

„Okamžitě jsem si ho zamilovala,“ říká Monika o jejich prvním osobním setkání. „Je to prostě ten nejlaskavější a nejněžnější člověk.“

„Všichni říkají, že na světě je jen jeden člověk pro vás,“ říká Honza. „Byli jsme stvořeni k tomu, abychom společně zachraňovali psí životy.“

• 

Když se Hana přihlásila do pěstounské péče o štěně, které je cvičeno pro nevidomé lidi, věděla, že její pobyt s Maxem, žlutým labradorem, bude jen dočasný. Dobrovolníci obvykle pomáhají psům naučit se socializačním dovednostem a základní poslušnosti, poté jsou štěňata přidělena jako služební zvířata nebo adoptována.

Poté, co Max našel svůj domov, Hana nadále navštěvovala program pěstounské péče o štěňata pro nevidomé. Jednou se zde se seznámila s Lukášem a zjistila, že on je majitelem právě Maxe.

Hana stále postrádala Maxe a požádala Lukáše, zda by se k němu mohla připojit na procházce. Tato procházka vedla k mnoha dalším a loni ji Lukáš požádal o ruku. „Max bude naším nosičem prstýnků,“ svěřili se.