Nový výzkum rozluští skrytou řeč mořských krav

Kdybyste někdy uslyšeli pištění a švitoření, neuhodli byste, že je vydává několikametrová mořská kráva, jinak známá jako kapustňák? Kapustňáci na Floridě „mluví“ jako o život. Tým, který tyto zvuky zaznamenává už sedm let, začíná jejich řeči rozumět, uvádí portál Scientific American.

Kapustňáci vydávají vokály prostřednictvím hlasivkových záhybů v hrdle. Své hlasy používají k vzájemné komunikaci, ale ne k echolokaci. Nová studie se zabývala propojením toho, jak žvatlání kapustňáků ve volné přírodě souvisí s chováním v různých sociálních prostředích.

Nový výzkum vedla Beth Bradyová, mořská mammoložka. Podle ní kapustňáci používají vokalizaci ke sdělování nejrůznějších věcí. Něco jako když vám domácí mazlíček dává najevo, že se mu nelíbí nová značka jídla, nebo že je opravdu rád, že vás vidí na konci dlouhého dne.

Pokud máte psa nebo kočku, můžete podle toho, jak vaše kočka mňouká nebo pes štěká, poznat, jestli chce jít ven nebo ne, jestli si chce hrát. Kapustňáci jsou na tom stejně. Mění výšku zvuku a strukturu zvuku jen trochu, aby vyjádřili různé významy.

Kapustňáci jsou samotářští mořští býložravci. Hodně času tráví pastvou v mělkých vodách. Odtud pochází láskyplná přezdívka „mořská kráva“. Kapustňáci jsou obecně plachá, mírná stvoření, ke kterým může být obtížné se ve volné přírodě přiblížit, a proto je těžké je skutečně studovat.

Bradyová a její tým strávili nahráváním vokálů kapustňáků asi sedm let. Zatímco pádlovali přes pole mořské trávy nebo se plavili poblíž ústí sladkovodních řek, spouštěli z boku kajaku hydrofon. A také si zapisovali poznámky o tom, co kapustňáci při vydávání zvuků dělali.

Tým analyzoval každou z nahrávek pomocí počítačového softwaru vytvořeného pro bioakustický výzkum a ochranu přírody. Rozebírali zvukové vlny jednotlivých vokalizací a sledovali například délku trvání volání a frekvence jednotlivých zvuků. Zjistili, že 99 % zaznamenaných vokalizací spadá do tří typů zvuků.

A protože ke každé nahrávce bylo připojeno pozorování chování kapustňáka v době volání, dokázali spojit určité zvuky s konkrétním chováním. A tak začalo štěbetání dávat smysl. Kvílení bylo nejčastějším voláním zaznamenaným během kavalírství neboli společenských her a skotačivého chování.

Vystresovaní kapustňáci vydávali výhradně pištění. Vysoké pištění bylo většinou používáno mezi matkou kapustňáka a jejím mládětem. Kapustňáci jsou „klíčovým druhem“ pro odvození celkového zdraví pobřežního ekosystému Floridy, proto je důležité ve výzkumu pokračovat.

Zdroj: scientificamerican.com