Odčervení a ochrana proti parazitům: Na klíšťata mohou stačit i přírodní prostředky

Paraziti, nezvaní hosté v kožichu i uvnitř těla našich psů a koček, představují nejen nepříjemnost, ale i vážné zdravotní rizika. Pravidelná ochrana a odčervení jsou proto základem péče o každého mazlíčka.

Zatímco veterinární medicína nabízí řadu ověřených přípravků, stále více majitelů hledá i přírodní alternativy. Mezi nimi se objevují tipy, jak odčervit naše čtyřnohé parťáky i vyhnout nezvané obyvatele z kožichu.

Proč jsou paraziti hrozbou nejen pro vašeho mazlíčka?

Parazity dělíme na vnější (ektoparazity) a vnitřní (endoparazity). Mezi nejčastější vnější parazity v našich podmínkách patří blechy a klíšťata. Méně často se setkáváme s různými druhy roztočů způsobujících svrab nebo s všenkami. Z vnitřních parazitů dominují škrkavky, které jsou velmi běžné, zvláště u mláďat, a tasemnice přenášené blechami.

Rizika spojená s parazity jsou rozmanitá. Nejde jen o svědění a podráždění kůže. Blechy mohou způsobovat alergickou dermatitidu, zatímco silné napadení může vést až k anémii, zejména u mladých zvířat. Vnitřní paraziti odebírají živiny, mohou způsobit zažívací potíže, hubnutí, zhoršení kvality srsti, a v extrémních případech i ucpání střev.

Mnoho majitelů si neuvědomuje, že napadení parazity nemusí být na první pohled zjevné. Vajíčka vnitřních parazitů jsou často mikroskopická a vylučují se trusem, aniž by byla vidět. Příznaky mohou být nespecifické, například kašel u plicních červů. Spoléhat se tedy jen na viditelné známky nestačí a základem je prevence.

Pozor na přenos nemocí

Navíc i u těch viditelných jako jsou třeba klíšťata, je nezbytné pamatovat na to, že jsou významnými přenašeči řady chorob. Patří mezi ně lymská borelióza, klíšťová encefalitida nebo anaplazmóza. Blechy pak mohou přenášet tasemnice a bakterie způsobující například nemoc z kočičího škrábnutí.

Důležité je také vědět, že někteří paraziti jsou přenosní i na člověka. To představuje riziko hlavně pro děti. I domácí mazlíčci, kteří nechodí ven, se mohou nakazit, protože vajíčka parazitů si můžeme přinést domů na botách, bleší vajíčka mohou vypadávat z kožichu a přežívat v prostředí. Proto je důsledná prevence důležitá pro zdraví celé rodiny.

Jaké přírodní cesty ochrany proti klíšťatům můžete zvolit?

Zájem o přírodní ochranu proti klíšťatům v posledních letech roste, vysoké popularitě se těší esenciální oleje, bylinné doplňky, jantarové obojky i elektrické odpuzovače.

Je však třeba být realistický ohledně jejich účinnosti. Většina přírodních metod působí primárně jako repelenty, nikoli jako látky hubící parazity Jejich efektivita je často popisována jako částečná a mnohdy chybí spolehlivé vědecké důkazy potvrzující jejich účinnost. Účinnost esenciálních olejů může být krátkodobá kvůli odpařování. Proto se často doporučují jako doplňková ochrana nebo pro zvířata s velmi nízkým rizikem nákazy.

Na co si dát pozor?

Důležitým aspektem je bezpečnost. „Přírodní“ neznamená automaticky „bezpečný“. Zvláště kočky jsou extrémně citlivé na mnohé esenciální, protože jejich játra neumí odbourávat některé obsažené látky. Aplikace nevhodných nebo neředěných olejů může vést k vážným otravám, projevujícím se sliněním, zvracením, třesem, dýchacími potížemi až selháním jater.

Skutečnost, že přírodní přípravky parazity spíše odpuzují než rychle hubí, má další důsledek. Klíště potřebuje být přisáté určitou dobu, aby přeneslo nemoci jako je borelióza. Repelent sice může snížit počet přisátých klíšťat, ale pokud se klíště přesto přisaje, repelent nezaručí jeho usmrcení dříve, než může dojít k přenosu infekce.

Jaké přírodní cesty použít pro boj s vnitřními parazity?

Podobně jako u vnějších parazitů existují i přírodní metody pro boj s těmi vnitřními. Nejčastěji se mluví o semínkách a vybraných bylinkách.

I zde je však účinnost často sporná a vědecké důkazy jsou omezené nebo nejednoznačné. Studie na dýňová semínka sice prokázaly určitý efekt in vitro nebo na jiných zvířatech a proti jiným parazitům, ale chybí robustní studie potvrzující jejich spolehlivou účinnost proti běžným škrkavkám či tasemnicím u psů a koček v běžné praxi.

Navíc některé lidové prostředky mohou být pro zvířata toxické, například česnek je pro psy a kočky jedovatý. Bylina pelyněk, někdy doporučovaná pro odčervení, obsahuje neurotoxin thujon a její použití je rizikové, zejména u březích zvířat. Přírodní odčervovací kúry často fungují tak, že parazity pouze vypudí z těla ven. To zvyšuje riziko kontaminace prostředí a opětovné nákazy, pokud se exkrementy okamžitě neodstraní.

Ochrana před parazity je nezbytnou součástí péče o zdraví vašeho psa či kočky po celý rok. Ať už zvažujete přírodní cestu nebo osvědčené přípravky, klíčové je individuální posouzení rizik a výběr nejvhodnější strategie.

Nejlepším krokem je vždy poradit se se svým veterinárním lékařem. Veterinář zná zdravotní historii vašeho zvířete, zhodnotí rizika spojená s jeho životním stylem a prostředím, ve kterém žije, a doporučí nejbezpečnější a nejefektivnější způsob ochrany.

Zdroje: novinky.cz, iDnes