Osamělý život je kratší. Savci žijící ve skupinách žijí mnohem déle, tvrdí experti

Bez ohledu na velikost se ukázalo, že savci, kteří žijí ve stádech nebo jiných skupinách, žijí podstatně déle než samotářské druhy. Proč tomu tak je? A má dlouhověkost nějaké výrazné výhody?

Kategorie

Vědci zkoumali téměř 1000 živočichů, které rozdělili do tří kategorií – samotáři, párově žijící a skupinově žijící. Maximální délka života savců se pohybuje kolem 200 let, a vědci se rozhodli zjistit, která zvířata žijí nejdéle. Ukázalo se, že savci žijící ve skupinách mají nejdelší život.

Skupiny a samotáři

Vědci zjistili, že zvířata žijící ve skupinách, jako jsou sloni nebo zebry, mají v průměru delší život než samotářské druhy zvířat, jako je například veverka východní. Aby zjistili, proč tomu tak je, zkoumali 94 druhů.

Genetika

Ukázalo se, že 31 genů souvisí jak se sociální organizací, tak s délkou života, a tyto geny mohou mít vliv i na imunitu a hormony. Dá se tedy říct, že život ve skupině snižuje úmrtnost tím, že snižuje riziko hladovění. Silné sociální vazby vytvořené mezi členy skupiny pak zvyšují dlouhověkost.

Skupinový život má i nevýhody

S životem ve skupině je spojeno také mnoho rizik, jako je soupeření, stres z výše postavených jedinců a šíření infekčních nemocí. Otázkou tedy je – má dlouhověkost výhody?

Dlouhověkost a krátkověkost

Někteří vědci se zabývají tím, zda je dlouhověkost, alespoň z evolučního hlediska, výhodná. Někteří tvrdí, že „zvíře, které žije dva roky, oproti velrybě, která žije 200 let, s největší pravděpodobností vyprodukovalo za svůj život stejné množství potomků.“ Na druhou stranu ale „někteří krátkověcí živočichové se rozmnožují mnohem rychleji než déle žijící druhy,“ píše the Guardian.

zdroj: theguardian, nature, royalsocietypublishing,