Sova ve fantasy světě: Moudrost a tajemno jí zajistily zvláštní roli
Sovy si našly své nezaměnitelné místo v literatuře i filmu. Ne proto, že by uměly po večerech dobře sedět na větvi, ale protože ztělesňují cosi prastarého, tichého a vědoucího. Ve světě fantasy nejsou jen obyčejnými ptáky, ale symbolem moudrosti, magie a tajemství, které se skrývá za hranicí běžného světa.
Když se v potemnělém lese ozve tiché hučení a žluté oči proletí stínem mezi stromy, většina lidí zpozorní. Sova je tvor noci, který od nepaměti budí respekt i obdiv. V lidské kultuře ji obestírá aura záhadna a není divu, že právě fantasy žánr ji přijal za vlastní s otevřenou náručí. Není to jen náhoda nebo estetická volba. Sovy mají ve světě magie své právoplatné místo a často plní funkce, které přesahují běžné vyprávění.
Moudrá tichá vědoucí: proč právě sova
Už starověké civilizace spojovaly sovy s moudrostí a duchovním vhledem. Ve starém Řecku byla sova zasvěcena bohyni Athéně patronce moudrosti. Její přítomnost na řeckých mincích symbolizovala bdělost vědění a rozvahu. V římské kultuře se pak soví houkání považovalo za poselství z jiného světa.
Ve fantasy se tato symbolika zachovala. Sovy se stávají spojenci čarodějů věštkyní alchymistů a všech kdo mají přístup k vyšším znalostem. Působí jako posvátní poslové kteří ví víc než řeknou. Jako by jejich velké oči dokázaly nahlédnout do jiných světů a jejich tichý let nesl šepoty dávno zapomenutých tajemství.
Harry Potter a Hedvika: Soví moment slávy
Pokud bychom hledali nejikoničtější sovu moderní fantasy nemůžeme minout Hedviku. Věčně důstojná odvážná a věrná společnice Harryho Pottera se stala symbolem celého kouzelnického světa. V knihách J K Rowlingové nesloužila jen k doručování dopisů. Byla zrcadlem vztahu mezi čarodějem a jeho kouzelným světem. Její smrt v sedmém díle vyvolala silné emoce protože šlo o víc než jen o ztrátu zvířete. Hedvika zosobňovala Harryho dětství a bezpečí které se rozpadalo pod tlakem války s temnotou.
Její podoba nebyla zvolena náhodně. Sněžná sova působí výjimečně majestátně a díky své bílé barvě i čistě téměř nadpozemsky. Podle britského ornitologa Petera Holdena jde o samotářský a mimořádně vnímavý druh který se vyskytuje v drsných severských oblastech což odpovídá i magické esenci postavy.
Sovy ve fantasy světě: tiché ale přítomné
Sovy nejsou v literatuře jen estetickým doplňkem. V trilogii Jeho temné esence od Philipa Pullmana má každý člověk svého daemona zvířecí podobu duše. Sovy se zde objevují jako podoby postav které zosobňují klid rozvahu a přístup k vyššímu vědomí. V mnoha dalších dílech jako je například Zeměplocha Terryho Pratchetta se sovy pohybují v pozadí světa kde magie není něčím výjimečným ale součástí každodenního života.
Autoři je často volí právě proto že mají přirozený nádech nadpřirozena. Sova je noční tvor který se tiše snáší krajinou a její let je tak tichý že ho nelze zaznamenat lidským uchem. Podle výzkumu biologa Davida Attenborougha za to může zvláštní stavba sovího peří. Tato vlastnost dává sovám punc neviditelných strážců a dává autorům příležitost přenést tuto tichou eleganci do příběhů.
Tichý archetyp který fascinuje dodnes
V fantasy často dochází k propojení světa lidí a magie. Sovy zde fungují jako most nejen mezi světy ale i mezi minulostí a přítomností. Nesou zprávy prorokují někdy samy mluví nebo mění podobu. V japonském folkloru existuje legenda o sovách jako ochráncích cestovatelů což se promítá i do anime a fantasy her.
Tato zvířata vyvolávají úctu. Nesnaží se zalíbit jako psi ani okouzlit jako kočky. Jsou své. Sledují mlčí ví. Přesně ten typ tichého společníka který se hodí k mágovi nebo samotářskému hrdinovi na výpravě za záchranou světa.
Sova ve fantasy není jen pták. Je archetypem. Je ztělesněním ticha rozumu a magie která není hlučná ale hluboká. Autoři si ji nevybírají pro okrasu ale protože s sebou nese symboliku která rezonuje napříč kulturami i staletími. Je spojkou mezi tím co víme a tím co tušíme.
Zdroje: Wikipedie, Fiction, The Owl Pages
