Tento pavoučí samec se katapultuje do vzduchu, aby se vyhnul sexuálnímu kanibalismu

Přidat na Seznam.cz

Nepovedené rande může být pro člověka naprostou katastrofou a trapasem, ale pro samce pavouků to často znamená, že je zaživa sežere mnohem větší hladová samice.

Pavouk, co bere nohy na ramena

Aby se samci některých druhů vyhnuli tomu, že budou po sexu kanibalizováni, uchylují se k trhání vlastních nohou, aby odlákali pozornost své milované kouskem potravy, nebo dokonce k tomu, že samici před pářením svážou nohy hedvábím, píše web SmithsonianMag.

Ale samci pavouka Philoponella prominens, který tká koule, volí jinou strategii, která by se mohla líbit každému, kdo si někdy během rande, které šlo rychle z kopce, přál tlačítko na vyhození. Podle výzkumu, který byl publikován v časopise Current Biology, samci používají své dvě přední nohy, aby se katapultovali do bezpečí, jakmile se spáří. Samce, kteří se včas nevystřelí z objetí své milenky, čeká krutý osud. Philoponella prominens patří do čeledi známé jako tkalci hákovití. Tito pavouci nemají jed, který by jim pomáhal zabíjet nebo znehybňovat kořist. Místo rychlé smrti způsobené jedem tedy samičky mumifikují méně čilé pavoučí muže tak pevně, že se jim podlomí nohy a buď je rozdrtí, nebo se udusí. Studie jiného pavouka z této čeledi z roku 2006 zjistila, že k tomuto drtivému omotání je zapotřebí asi 138 metrů hedvábí.

Jakým způsobem se samci katapultují?

Shichang Zhang, arachnolog z univerzity v Hubei a hlavní autor studie, v e-mailu píše, že on a jeho kolegové studovali sexuální chování tohoto druhu, který žije ve společných pavučinách až o 300 jedincích, když si všimli, že drobní samečci odskakují od romantických setkání se samičkami. Zhang chtěl porozumět třem pojmům. Proč samci od samic odskakují, které části těla k tomu samci používají a jaké rychlosti a zrychlení se jim daří dosáhnout. Za tímto účelem si do laboratoře přinesl vysokorychlostní kamery a spoustu pavouků P. prominens. Tým pozoroval 155 případů úspěšného páření pavouků a všichni samci kromě tří se po ukončení páření vrhli co nejdále od samice. Všichni tři samci, kteří se rozhodli zůstat na místě, byli následně zabiti a zkonzumováni svými sexuálními partnerkami. Aby vědci zjistili, co se stane, když samci nemohou odskočit, zablokovali nejprve schopnost 30 pavoučích samců vystřelit. Všech 30 těchto samců bylo bez milosti sežráno, což podpořilo myšlenku, že toto chování samců jim pomáhá přežít páření a znovu se pářit.

Aby Zhang a jeho spoluautoři přiblížili mechaniku, jak se tito samci vrhají, natáčeli pavouky při páření pomocí kamer schopných snímat rychlostí 1 500 snímků za sekundu. U těchto pavouků trvá páření asi 30 sekund a Zhang říká, že natáčení tak malých tvorů během tak letmého aktu se ukázalo jako náročné.

Jakmile se pavouk začal pářit, museli lidé upravit vybavení, aby na ně zaostřili,“ píše Zhang. „Pavouk je drobný, takže většinou se samečci katapultovali, než bylo zaostření připraveno.“

Co přineslo zjištění?

Tato vysokorychlostní videa s vysokým rozlišením nakonec odhalila, že samci pavouků se zřejmě katapultují tak, že složí obě přední nohy k tělu samice v místě, které je ekvivalentem kolenního kloubu, a pak je náhle roztáhnou, když je čas odejít. Zhang tento pohyb přirovnal k závodnímu plavci, který začíná závod v plavání vzad. Plavec začíná s nohama pokrčenýma a zapřenýma o stěnu bazénu, a když závod začne, vyrazí dozadu. Počítačová analýza vysokorychlostních videí odhalila, že pavouci dosahovali rychlosti až 2,9 metru za sekundu.

Zhang říká, že výsledky studie naznačují, že toto katapultovací chování samců se vyvinulo jako adaptace na sklony samic pavouků k sexuálnímu kanibalismu. Dodává, že jeden samec byl schopen toto chování předvést šestkrát v průběhu asi osmi hodin, ale nakonec byl po svém posledním představení zabit a sežrán. Možná byl příliš vyčerpaný na to, aby se odrazil do bezpečí. Podle článku by nejštědřejší samci mohli zplodit více pavoučích mláďat tím, že by se pářili se stejnou samicí vícekrát, aniž by byli sežráni, nebo tím, že by si hledali další partnerky.

Zdroj: smithsonianmag.com