Vědci tvrdí, že kvůli změně klimatu jsou ptáci méně barevní

Přidat na Seznam.cz

Podle patnáctileté studie o běžném ptáku sýkoru modřince jsou ptáci kvůli změně klimatu méně barevní. Ztrácí se tak křiklavé peří a ohrožuje se přežití našich opeřených přátel, kteří se spoléhají na opeření, aby přilákali partnery. Panují obavy, že tento jev by mohl snížit počet nových mláďat, uvedl server Newsweek.

Vedoucí autor studie, doktor David Lopez-Idiaquez z Baskické univerzity ve Španělsku uvedl: „Sýkora koňadra je v současné době velmi aktivní. Znaky, jako je zbarvení, fungují jako signály, které ostatním jedincům naznačují kvalitu exempláře. Jsou rozhodující například při chovu.“

Zjištění vycházejí z ikonické sýkory modřinky, která je známá svou nápadnou modrou chocholkou a žlutou náprsenkou.

Po dobu 15 let byly sledovány dvě populace na jihu Francie – jedna na předměstí Montpellier a druhá na Korsice.

Výsledky publikované v časopise The American Naturalist zjistily průměrné snížení zbarvení u obou skupin mezi lety 2005 a 2019.

„Naše práce naznačuje, že změny životního prostředí, konkrétně změna klimatu, by mohly být hlavním důvodem, proč ptáci, jako je sýkora modřinka, procházejí změnou svých fyzických vlastností, konkrétně jasnosti a intenzity zbarvení,“ uvedl Lopez-Idiaquez.

Byl pozorován negativní trend, pokud jde o jas a intenzitu zbarvení opeření u obou pohlaví a populací, ačkoli na Korsice tato změna souvisí spíše s klimatem. Zdá se, že změna zbarvení opeření je důsledkem kombinace nárůstu teploty (1,23 stupně Celsia [34 Fahrenheita]) a poklesu srážek (0,64 mm), takže potenciální příčinou tohoto rozdílu by mohla být změna klimatu.

Barevné rozdíly mezi pohlavími u ptáků jsou známé jako „sexuální dichromatismus“.

Preferenci samic k jasným barvám u samců pozoroval Charles Darwin a stala se součástí jeho „evoluční teorie“.

Během období studie byly každý rok odchyceny všechny hnízdící sýkory modřinky, což umožnilo více než 5 800 pozorování zbarvení a dalších charakteristik.

Rozmanitost ptačích barev je jedním z estetických divů přírody, ale měnící se opeření jde dál než jen k tomu, aby svět nebyl tak světlý. Bude mít vliv na způsob páření druhů a ohrozí jejich samotnou přítomnost, varuje mezinárodní tým.

Při změně teritoria mohou zvířata projít genetickou změnou nebo změnit fyzické vlastnosti. Mohou také migrovat – nebo zmizet.

Lopez-Idiaquez řekl: „Je důležité zdůraznit, že tato změna není genetická, ale plastická, což je jeden ze způsobů přizpůsobení se novým podmínkám prostředí. Vzhledem k tomu, že naše prostředí je dosti podobné, i když méně horké, mohou naši ptáci procházet stejnou změnou.“

V každém případě existují na světě pouze čtyři studie tohoto typu a žádná z nich nebyla provedena v Baskicku.

Určitě by bylo velmi zajímavé provést více takových výzkumů nejen na baskické, ale i na národní úrovni.

Minulý měsíc studie Sheffieldské univerzity rovněž zjistila, že ptáci se přizpůsobují globálnímu oteplování tím, že ztrácejí charakteristické znaky. Mění svůj tvar – vyvíjejí si například větší zobáky, které pomáhají regulovat tělesnou teplotu.

A netýká se to jen ptáků. Loni australští vědci odhalili, že sloni a králíci se vyrovnávají s oteplováním tím, že si zvětšují uši. Sloni je používají jako větráky, zatímco u králíků se kvůli ochlazování stahuje rozsáhlá síť cév.

Zdroje: Newsweek.com, Youtube