Život v symbióze: Navzájem se chrání třeba klaun očkatý a sasanka, ale v symbióze žijí i mravenci s mšicemi

Přidat na Seznam.cz

V přírodě to není vždycky boj o přežití. Některá zvířata si řekla: proč se rvát, když se můžeme domluvit. A tak vznikla symbióza. Způsob soužití, kdy oba partneři z dohody něco mají. Jeden nabízí ochranu, druhý jídlo, třetí třeba čistící službu. Funguje to překvapivě dobře. A někdy dokonce líp než u lidí ve sdíleném bytě.

Klaun a sasanka: mořské duo s osobní ochrankou

Na dně moří se odehrává vztah, který by mohl mít vlastní romantickou telenovelu. Klaun očkatý, známý taky jako rybička Nemo, si našel nečekaného spojence, mořskou sasanku. Zatímco jiným rybám její chapadla způsobí šok, klaun je vůči jejím žahavým buňkám imunní. Může si tedy plavat přímo mezi nimi a najít tam úkryt před predátory. A co za to dostane sasanka? Klaun ji zásobuje zbytky potravy, odhání rybí nenechavce a svým pohybem jí zajišťuje lepší proudění vody. Společný život jim funguje skvěle a bez potřeby si vyjasňovat, kdo tentokrát vynese odpadky.

Volavka bílá v elegantním letu těsně nad vodní hladinou.
Volavka v akci. Nejen královna rybníků, ale i užitečný pomocník velkých savců. Zdroj: Shutterstock

Mravenci a mšice: sladký obchod

Na první pohled to vypadá jako vykořisťování. Mravenci si vodí mšice jako krávy na pastvu a nechají je sát rostlinnou šťávu. Jenže výměnou za to dostávají od mšic sladkou medovici. Lepivou tekutinu, kterou milují. Mravenci se o mšice starají, chrání je před predátory a dokonce si je přenášejí na lepší listy, když je třeba. V zimě si některé druhy dokonce nanosí mšice do hnízda, aby o ně nepřišli. Jestli to není láska, tak aspoň hodně výhodný deal.

Ptáci a velká zvířata: čistíme, co si neužijem

Mnoho ptáků se naučilo využívat to, co ostatní zvířata přehlížejí, a to parazity. Třeba volavky nebo volně žijící strakapoudi si sedají na velké býložravce jako jsou buvoli, jeleni nebo krávy a hledají klíšťata, blechy a jinou havěť. Zvířatům se uleví, ptáci se najedí a všichni jsou spokojení. Dokonce i když buvol neřekne děkuji. Tyto takzvané čističské symbiózy jsou v přírodě častější, než by se mohlo zdát. Ptáci to mají prostě zařízené chytře – oběd se jim sám nese a nemusí se za ním honit.

Krabi a sasanky: podvodní bezpečnostní agenti

Další krásný příklad najdeme opět pod hladinou. Krab jménem Lybia, přezdívaný taky jako boxer, si přidělá na klepeta dvě malé sasanky. Vypadají trochu jako rukavice na box, ale hlavně slouží jako zbraň. Když na něj někdo zaútočí, krab jimi začne mávat a sasanky vypouštějí žahavé látky. Sasanka tak získá přístup k novým zbytkům potravy, které krab po cestě najde, a zároveň si zajistí pohyb, na rozdíl od svých sedících sester má život v pohybu. Tohle duo by mohlo učit lekce sebeobrany.

Mravenci pečlivě obcházejí kolonie mšic na zeleném stonku rostliny.
Mravenci a mšice: přírodní farma v přímém přenosu. Zdroj: Shutterstock

Symbióza i ve světě hmyzu: včely a květy

Když se řekne symbióza, nemůže chybět klasika. Včely létají z květu na květ, sbírají nektar a pyl, který si nosí do úlu, a přitom přenášejí pylová zrnka mezi rostlinami. Opylování je pro rostliny životně důležité, bez něj by neměly plody ani semena. A včely? Ty si zase udělají zásoby na zimu a my díky nim máme jablka, třešně i med. Klasický případ win-win. A navíc v elegantním žlutém pruhovaném oblečku.

Když se příroda dohodne

Symbióza není jen zajímavost z přírodovědných učebnic. Je to chytrý způsob, jak si ulehčit život. Spolupráce se v přírodě vyplácí, a to nejen u ryb nebo ptáků, ale i u bakterií, hub, rostlin a dokonce i člověka. Třeba naše střeva by bez mikrobiomu byla jen smutným potrubím. Takže až příště uvidíte mravence běhat kolem mšic, vzpomeňte si, že v přírodě je občas přátelství důležitější než síla. A že sdílená práce, třeba i s mšicí, může mít sladké ovoce. Nebo aspoň medovici.

Zdroj: Asknature, BMC, Wikipedia