Zvířata a hudba: Některé druhy mají smysl pro rytmus

První, co se vám možná vybaví při spojení „hudba a zvířata“, je dost možná slavná scéna z filmu Slunce, seno, jahody, kde krávy poslouchají Mozarta, aby víc dojily. Možná jste se u toho zasmáli – a možná si i pomysleli, že je to celé nesmysl. Jenže věda říká něco jiného: některá zvířata skutečně reagují na hudbu a dokonce si ji, podobně jako my, dokážou užít.

Cítí zvířata hudbu stejně jako lidé?

Hudba, jak ji známe my, je komplexní směs tónů, rytmu a emocí. Vědci dlouho věřili, že tento druh uměleckého vnímání je výhradně lidskou výsadou. Jenže výzkumy z posledních dekád ukazují, že některé druhy zvířat na hudbu reagují překvapivě silně – a že si ji dokážou užívat nejen jako kulisu, ale i jako emocionální zážitek.

Například krávy poslouchající pomalou hudbu skutečně produkují víc mléka – potvrzuje to studie z britské univerzity v Leicesteru. Když jim v chlévě hráli R.E.M. nebo Beethovena, dojivost stoupla o tři procenta. Stejně jako lidé totiž krávy preferují klidnější rytmy a nižší tempo, které je zklidňuje a snižuje stres.

Kočky mají vlastní vkus. A vlastní skladatele

Zatímco psům může být příjemná i lidská hudba, kočky to mají jinak. Na klasiku nebo pop často nereagují vůbec – zato na hudbu složenou přímo pro kočky reagují překvapivě pozitivně.

Americký violoncellista David Teie složil sérii skladeb, které využívají zvuky podobné předení nebo sání mléka. Výsledek? 77 % koček na hudbu reagovalo přátelsky, mazlily se s reproduktorem nebo začaly příst. Teie pracuje na celé „zvířecí diskografii“ – krom koček skládá také hudbu pro psy i koně.

Papoušci a mořští lvi? Mistři rytmu

Hudba ale není jen o emocích. Je také o rytmu. A právě schopnost vnímat rytmus byla dlouho považována za čistě lidskou. Jenže pak přišli papoušci – konkrétně kakadu Snowball, který na YouTube tancoval na beat Daft Punku tak přesně, že si ho pozvali vědci z Harvardu.

Studie ukázala, že právě ptáci schopní napodobit lidskou řeč (tzv. vokální mimikry) dokážou také lépe držet rytmus. A že jde o víc než jen náhodné pohyby – papoušci měnili tempo tance podle toho, jak se měnila hudba.

A to není vše – vědci dokázali, že i mořský lev jménem Ronan zvládne udržet rytmus, když mu pustíte Boogie Wonderland. Pravda, o kariéře DJe zatím neuvažuje, ale jeho schopnost sledovat beat naznačuje, že smysl pro rytmus je u některých savců mnohem hlubší, než se dřív myslelo.

Psi, vlci a reggae

U psů se opakovaně prokázalo, že jim určitá hudba pomáhá zvládat stres. Studie z univerzity v Glasgow zjistila, že psi v útulcích jsou mnohem klidnější, když jim hraje reggae nebo soft rock. Méně štěkají, více leží a mají nižší stresovou zátěž podle srdeční frekvence.

U vlků už je to složitější – ti na hudbu často reagují vytím. Není ale jisté, zda se jedná o nadšení, nebo pokus „přehlušit“ rušivý podnět.

Komáři nesnáší dubstep 

Věda zná i případy, kdy hudba zvířatům vyloženě nesvědčí. Výzkum z roku 2019 ukázal, že samice komárů druhu Aedes aegypti kousaly méně často a měly nižší aktivitu při páření, když jim vědci pustili skladbu Scary Monsters and Nice Sprites od Skrillexe. Jinými slovy – dubstep z nich udělal neškodné a neochotné lovkyně. Studie naznačuje, že elektronická hudba by mohla sloužit jako ekologická ochrana proti komárům. Což je poznatek, který by vám mohl pomoct při rozhodování a výběru správného letního hudebního festivalu. 

Zvířata mají „hudební tvář“

Reakce zvířat na hudbu ale závisí na mnoha faktorech: sluchovém rozsahu, temperamentu, způsobu komunikace i zkušenosti se zvuky. Orangutani se na gramofon dívali jako malé děti na kouzelné loutky. Delfíni milují zpěv, sloni zvedají choboty do rytmu a tygři se při líbivé melodii doslova válí po zemi blahem. I přesto si ale myslíme, že pokud tygra potkáte, moudřejší bude nejspíš utíkat, než spustit pěveckou árii. Co kdybyste přece jenom netrefili tygří vkus, že? 

A dokonce i krokodýli – věčně kamenní predátoři – mají mozkové reakce na hudbu podobné ptákům a savcům, jak ukázalo testování v MRI přístroji (ano, vědci opravdu nacpali krokodýla do tunelu).

Hudba bez hranic?

Zvířata zřejmě nevnímají hudbu přesně tak jako lidé – nemají kulturní kontext, texty ani vzpomínky spojené s určitou skladbou. Ale přesto mohou hudbu cítit. Vnímat její rytmus, frekvenci, emoci.

A pokud má něco sílu propojit tolik různorodých druhů, je to právě hudba. Možná jsme na počátku nového oboru – zoohudby, která nás jednoho dne naučí, jak léčit stres psa, zpříjemnit kočce den, nebo odehnat komáry beze spreje.

Zdroj: operaplus.cz, svejkmuseum.cz,