Zvíře je možné vzít si i do práce, mělo by tomu však předcházet svolení od zaměstnavatele

Přítomnost psů v kancelářích už není výstřelkem moderních startupů. Z „pet-friendly“ se postupně stává běžná součást firemní kultury. Jenže zatímco jedni si pochvalují lepší náladu a přátelštější atmosféru, druzí řeší alergie, strach nebo zvířecí nehody na koberci.

Když pejsek zvedne náladu celému týmu

Možnost vzít si do práce psa dnes patří mezi vyhledávané firemní benefity – a rozhodně nejde jen o marketingový tah. Řada zaměstnanců si pochvaluje, že se díky přítomnosti mazlíčka cítí v práci uvolněněji a psychicky lépe zvládají náročné dny.

Zvíře v kanceláři navíc pomáhá bořit bariéry – zaměstnanci se častěji baví i mimo pracovní agendu, což prospívá týmové spolupráci. Odborníci z oblasti HR to vnímají jako přirozený způsob, jak podporovat firemní kulturu bez zbytečného formálního tlaku.

Pes v práci je prostě jako doma. Nikoho nesoudí, nikomu nenadává, a když štěkne, většinou to rozesměje půl kanceláře. Když zvířata má přece každý rád.

Ne každému je z toho do smíchu

Na druhou stranu – opravdu ne každý sdílí nadšení pro zvířecí společnost. Někomu vadí srst na židli, jiný má alergii, a pro dalšího je pes v kanceláři čistý stres. Není to tedy jen o tom „jestli chcete“, ale hlavně „jestli to můžete“.

Spousta kanceláři tak nakonec svou politiku změní, protože se ozvou lidé, kteří se necítí bezpečně nebo mají se zvířaty jiný problém.

Navíc – i ten nejroztomilejší pejsek může občas udělat loužičku na nevhodném místě, zničit kabel nebo nečekaně štěknout během důležitého hovoru. Z pohledu BOZP (bezpečnost a ochrana zdraví při práci) se tak přítomnost zvířat může stát i komplikací, pokud není jasně ošetřena pravidly.

Když už mazlíčky v práci, tak s pravidly

Aby z přítomnosti zvířat nebyl chaos, musí být jasně dané podmínky. Co se toleruje, co už ne. Kde má mazlíček své místo, kdo za něj nese odpovědnost a jak se postupuje v případě konfliktu.

Nejčastěji se osvědčilo:

• Povolovat zvířata jen na určitých pracovištích nebo dnech.

• Vytvořit zónu „bez zvířat“ pro kolegy s alergiemi nebo obavami.

• Vyžadovat, aby zvíře bylo zvyklé na lidi, čistotné a klidné.

• Nastavit zodpovědnost – pokud pes něco zničí, řeší to jeho majitel.

Dobrým zvykem bývá i možnost říct „ne“ – pokud některému kolegovi přítomnost psa opravdu vadí, mělo by se to brát v potaz bez odsuzování.

Není kancelář jako kancelář

Je důležité si přiznat, že ne každé pracoviště je pro zvířata vhodné. V kancelářích, grafických studiích nebo coworkingových prostorech to možná projde hladce. Ale co zdravotnictví, výroba, sklady nebo školství?

Tam už to nejde jen o sympatie, ale o bezpečnost, hygienu a povahu samotné profese.

Pet-friendly přístup zkrátka není univerzální řešení. Tam, kde to jde, může skvěle fungovat. Ale není ostuda, pokud si některé firmy tento benefit odpustí.

Závěr: mazlíček v práci? Skvělý nápad. Možná.

Zvířata mají tu zvláštní schopnost udělat z formálního místa místo lidské. Přinášejí radost, uvolnění a někdy i lepší týmového ducha. Ale stejně jako jakýkoli jiný benefit i tenhle vyžaduje rozum, otevřenost a pravidla.

A co je nejdůležitější? Nechat prostor i těm, kteří to mají jinak. Pet-friendly kultura totiž může fungovat jen tam, kde je přirozený respekt ke všem – lidem i zvířatům.

Zdroje: bezpecnost-prace.cz, idnes.cz