Fascinující Kudlanka orchidejová vypadá jako květ orchideje. Umí létat a nebojí se zaútočit ani na mnohem větší živočichy

Patří mezi květinové kudlanky s úžasnými mimikry. Její tělo připomíná okvětní lístky orchideje, proto není divu, že si ji hmyz často splete s květinou a padne tak do její pasti.

Kudlanka orchidejová nebo korunková (Hymenopus coronatus) se vyskytuje pouze na několika málo místech v jihovýchodní Asii, mimo jiné v tropických lesích a v některých horských pásmech, které je obklopují.

Má čtyři kráčivé končetiny a dvě přední zubaté, kterými chytají hmyz. Samičky dorůstají do 7 cm, kdežto samci mají cca 2,5 cm. Aby kudlanka přežila, musela se vyvinout tak, aby zdokonalila své maskování. Může dokonce měnit svou barvu a to třeba ze světle růžové na hnědou. Díky tomu se lépe skrývají před predátory a uloví více kořisti.

Kudlanky umí i létat, mají dvě různé sady křídel. První pár je drsný a pomáhá chránit vnitřní křídla, která jsou mnohem křehčí. Létání jim usnadňuje pohyb mezi květinami i orientaci v jejich prostředí. Živí se drobným hmyzem, jako jsou cvrčci, můry, mouchy a brouci. Ačkoli se obvykle živí menším hmyzem a pavouky, nebojí se zaútočit ani na kořist mnohem větší než jsou samy. Klidně si troufnou na žáby, hlodavce, nebo dokonce i ptáky.

Jeden z prvních výskytů kudlanky orchidejové ve vědecké literatuře lze vysledovat až k Jamesi Hingstonovi. V roce 1879 cestoval po Západní Jávě, jednom z mála míst, kde se přirozeně vyskytují. Během svých cest narazil na zahradu, kde pozoroval, jak květina sežrala motýla. V té době samozřejmě nevěděl, že to není rostlina.

Na rozdíl od mnoha druhů hmyzu neprochází kudlanka orchidejová larválním stadiem. Místo toho je ve stadiu, kterému se říká nymfa. Kdy je tělo téměř plně vyvinuté, pak už jen stačí, aby jim narostly dva páry křídel a zbavily se tvrdého exoskeletu, který jim pomáhá udržet se v bezpečí.

I přes svou vzácnost jsou však oblíbenými domácími mazlíčky. Sice se snadno vyděsí a mohou vás kousnout, ale mají malá ústa a nemají žádný druh jedu ani žihadla. V důsledku toho sice může být pokousané místo podrážděné, ale obvykle to není důvod k obavám. Přestože se zdají být silné, jsou velmi křehké, proto je důležité při manipulaci s nimi dbát zvýšené opatrnosti.

Květinových kudlanek je více typů, ačkoli se nejedná o stejný druh, jsou si podobné v tom, že mají specifické mimikry, které jim usnadňují splynout s květy za účelem lovením potravy. Patří sem napřklad kudlanka tchajwanská, ďábelská, nigerijská nebo Gongylus.

Zdroj: Fact Animal, BioLib