Pozor, aby zvíře, které se má stát vaším mazlíčkem, nebylo příliš mladé! Pokud ještě potřebuje matku, hrozí mu úhyn!
Na první pohled to možná vypadá nevinně – malé, roztomilé štěně, které si nová rodina odveze domů co nejdříve, protože se o něj přece zvládne skvěle postarat. Jenže oddělit štěně od matky a sourozenců moc brzy může mít následky, které mládě budou doprovázet celý život.
První týdny rozhodují
Každé štěně se rodí slepé, hluché a naprosto závislé na své matce. A to nejen fyzicky – ona ho nejen krmí, ale i čistí, zahřívá a dává mu pocit bezpečí, tak jako každá správná máma. Tohle všechno pomáhá k tomu, aby se správně vyvíjelo nejen tělo, ale i psychika.
Zhruba od 3. týdne začíná štěně nebo kotě vnímat svět kolem sebe a právě tehdy nastupuje to nejdůležitější – učení. U matky a mezi sourozenci se učí, co je „v pohodě“ a co už ne. Jak si hrát, kdy přestat, jak vnímat reakce ostatních. Bez těchto zkušeností je pes v pozdějším životě často nejistý, bojácný, nebo naopak agresivní. Můžete se totiž snažit sebevíc, ale tyto dovednosti mu jako člověk předat prostě nezvládnete.
Když se mládě oddělí příliš brzy
Mnoho lidí si myslí, že když vezmou štěně či kotě v 5. nebo 6. týdnu, bude si snáze zvykat a lépe si je „otiskne“. Ve skutečnosti je to spíš medvědí služba. Štěně je ještě psychicky nezralé a bez podpory matky může prožívat stres, který se s ním potáhne dlouho.
Často pak takoví psi nebo kočky trpí separační úzkostí, bojí se být sami doma, ničí věci, štěkají nebo kňučí. Jindy se zase neumějí chovat mezi ostatními zvířaty – buď se jich bojí, nebo s nimi neumějí komunikovat a reagují přehnaně. A to všechno jen proto, že jim někdo vzal možnost se to naučit ve „štěněčí škole“ – tedy doma, s mámou a sourozenci.
Zdraví není jen o granulích
Kromě psychiky má máma co říct i do fyzického zdraví štěněte. Její mléko obsahuje protilátky, které štěně chrání před nemocemi, dokud si nevytvoří vlastní imunitu. A to se neděje ze dne na den – minimálně do 8. týdne hraje mateřské mléko klíčovou roli v jeho správném vývoji.
Matka také stimuluje mládě ke správnému trávení, čistí ho a pomáhá udržet tělesnou teplotu. Teplo přitom hraje i roli v jeho psychice. Mládě většinou usíná v blízkosti matky nebo svých sourozenců a cítí tak vzájemné teplo, které mu dodává pocit bezpečí. Když se tohle všechno štěněti vezme moc brzy, může to skončit průjmem, podchlazením nebo dokonce infekcí a následnou smrtí. Ano – i tak vážné následky může mít uspěchané oddělení.
Tak kdy je ten správný čas?
Je pochopitelné, že se na svého nového chlupatého člena rodiny těšíte, ale určitě chcete, aby byla změna i pro něj co nejjednodušší. Obecně se doporučuje, aby štěňátko nebo kotě šlo do nové rodiny nejdříve v 8. týdnu. Ideální je zhruba rozmezí mezi 8. a 12. týdnem, kdy je už připravené na samostatný život, ale pořád ještě dost malinké na to, aby si zvyklo na nové prostředí.
Jistě, každý případ je trochu jiný – někdy záleží i na plemeni nebo individuálním vývoji. Ale jedno je jisté: dřív než v 7. týdnu opravdu ne. A i potom by měl přechod probíhat citlivě, s respektem k potřebám štěněte.
I přesto, že se zdá logické spoléhat na informace od chovatele, ne každý se řídí tím, co je pro malé kočičky či pejsky nejlepší. Proto je důležité si zjistit přesné stáří zvířete a v případě pochybností se klidně poradit s veterinářem.
Není to jen formalita nebo „nějaké doporučení“. To, kdy štěně odejde od matky, zásadně ovlivní celý jeho život. Pokud ho vezmete moc brzy, může být vystresované, nezvládnuté, nemocné nebo i nešťastné. A přitom stačí tak málo – nechat mu čas, který potřebuje.
