Varan komodský: Fascinující ještěr s jedovatými slinami
Představte si tvora, který jako by vypadl z pravěku. V Indonésii, na několika málo ostrovech, takový skutečně žije. Je to varan komodský, největší ještěr naší planety.
Ačkoliv je neohroženým vládcem svého světa, jeho království se nebezpečně zmenšuje. Situace je tak vážná, že ho experti v roce 2021 zařadili mezi ohrožené druhy. Dlouho se o něm vyprávěly děsivé historky, hlavně o jeho tlamě plné smrtících bakterií.
Jak se ale ukázalo, pravda je mnohem zajímavější – skrývá se v sofistikovaném jedu. Dnes tento tvor bojuje nejen s nástrahami přírody, ale i s kontroverzními plány na masový turismus, které ohrožují jeho poslední útočiště.
Zrozen pro boj, i s vlastní rodinou
Jak vypadá takový král ještěrů? Samci mohou měřit až tři metry a vážit neuvěřitelných 150 kilo, zatímco samice jsou o poznání drobnější. Jejich kůže je jako přírodní brnění z pevných šupin a mohutný ocas dokážou použít jako smrtící zbraň. Život varana ale začíná v neustálém strachu.
Sotva se malí varani vyklubou z vajec ukrytých hluboko v zemi, musí prchat do korun stromů. Jejich největším nepřítelem jsou totiž dospělí jedinci vlastního druhu, kteří se neštítí kanibalismu. Co se smyslů týče, na uši moc nedá. Jeho hlavním nástrojem pro vnímání světa je dlouhý, žlutý jazyk, kterým „ochutnává“ vzduch a dokáže ucítit mršinu na kilometry daleko.
Zlatá klec ostrovního království
Jeho domov je zároveň jeho prokletím. Varan komodský žije pouze na několika indonéských ostrovech, jako je Komodo nebo Rinca. Nikde jinde na světě ho nenajdete. Právě tato izolace z něj udělala obra, protože neměl přirozené nepřátele.
Dnes je to ale jeho největší slabina. Když na takto malém území udeří nemoc, klimatické změny nebo lidská činnost, nemá kam utéct. Je uvězněn ve svém vlastním zmenšujícím se království.
Mistr v umění lovu a přežití
Varan je mistrem v šetření energií. Místo aby se unavoval dlouhým honem, raději nehybně číhá v úkrytu a čeká, až kořist přijde sama. Když se tak stane, zaútočí s nečekanou rychlostí, klidně až 20 km/h.
Díky své anatomii dokáže najednou spořádat porci o váze 80 % jeho vlastního těla. Po takové hostině pak klidně celé měsíce nemusí jíst. Jsou to samotáři, kteří se setkávají jen při páření nebo u velké zdechliny, kde ale platí přísná pravidla – první jí ten největší a nejsilnější.
Smrtící polibek: Pravda o jedu, mýtus o bakteriích
A co to slavné smrtící kousnutí? Zapomeňte na pohádky o tlamě plné bakterií, které způsobí otravu krve. Ano, dlouho tomu věřili i vědci. Pak ale přišel australský biolog Bryan Fry a všechno změnil.
Pomocí moderní technologie zjistil, že varani mají v čelisti skutečné jedové žlázy. Jejich jed nesráží krev a zároveň prudce snižuje krevní tlak. Oběť tak rychle vykrvácí a umírá v šoku. Pokud se do rány dostane infekce, je to spíše „bonus“ z okolního prostředí, nikoli primární zbraň varana.
Dvě tváře draka: Monstrum, nebo příbuzný?
Pro lidi má varan dvě tváře. Když ho na začátku 20. století objevil západní svět, okamžitě z něj udělal „komodského draka“ – prehistorické monstrum z legend. Pro místní obyvatele je to ale „Ora“, což znamená něco jako příbuzný.
Stará legenda vypráví o princezně, která porodila dvojčata: lidského chlapce a varaní dívku. Od té doby místní věří, že mají povinnost varany chránit jako svou vlastní rodinu.
Na hraně zániku: Moderní hrozby
Jenže dnes tento tvor balancuje na hraně zániku. Jenže jeho svět se zmenšuje přímo před očima. Lesy, kde se mohl skrývat, mizí kvůli lidem. A když už má hlad, zjišťuje, že jeleni a prasata, jeho hlavní kořist, mu kradou pytláci.
Nad tím vším se navíc vznáší hrozba, které neuteče nikdo – klimatická změna. Podle vědců může stoupající moře brzy zaplavit až třetinu jeho domova. A aby toho nebylo málo, ty malé skupinky varanů, které ještě přežívají, jsou od sebe tak izolované, že ztrácí svou genetickou sílu a stávají se ještě bezbrannějšími.
Jurský park, nebo poslední útočiště?
Středobodem boje o jeho záchranu se stal paradoxně Komodský národní park. Indonéská vláda zde rozjela megalomanský projekt, přezdívaný „Jurský park“, který má z ostrovů udělat luxusní turistickou destinaci. Zatímco vláda mluví o ekonomickém přínosu, ochránci přírody, UNESCO i místní lidé bijí na poplach.
Bojí se, že masivní stavby zničí unikátní přírodu a vyženou je z jejich domovů. Budoucnost posledního draka tak nezáleží na přírodě, ale na lidech. Na tom, jestli zvítězí touha po zisku, nebo rozum a úcta k tomuto fascinujícímu tvorovi.
Zdroje: wikipedia, National Geographic, Science , Science Direct
