Překvapivé, ale pravdivé: Někteří ptáci spí za letu – třeba rorýsi
Zavřeme oči, uvelebíme se pod peřinou a vypneme. Spánek je příjemná, klidná činnost – alespoň pro nás. Ale existují zvířata, která spí za pochodu, v letu, nebo dokonce jen jednou polovinou mozku.
Rorýsi: Mistři vzdušného spánku
Začněme tím největším šokem. Rorýs obecný (Apus apus) je nenápadný pták, kterého běžně vídáme, jak sviští oblohou. A víte co? On skoro nikdy nesedá. Vědci zjistili, že tito ptáci dokážou strávit ve vzduchu až 10 měsíců bez přistání. Jí tam, páří se tam a ano, i spí.
Jak to funguje? Rorýsi praktikují tzv. mikrospánek. Spí po malých dávkách, v řádu několika minut, často v noci ve výšce kolem 2000 metrů. A co víc, spí jen částí mozku, zatímco druhá sleduje let a vyhýbá se srážkám.
Studie s miniaturními EEG senzory (ano, opravdu jim to připevnili na hlavu) ukázaly, že při letu se mozkové hemisféry střídají ve spánku, podobně jako delfíni. A vy si myslíte, že umíte multitasking, když vaříte a telefonujete.
Delfíni: Mistrný půlmozkový režim
Delfín nikdy úplně nespí. Kdyby vypnul celý mozek, zapomněl by dýchat, a to je u savce žijícího ve vodě poměrně zásadní problém.
Řešením je unihemisférický spánek. Jedna mozková polovina odpočívá, druhá zůstává vzhůru. Po určité době si hemisféry vymění role. A jak to poznáte? Jedno oko zavřené, druhé otevřené. Podle toho poznáte, která půlka mozku zrovna pracuje.
Tahle schopnost není výsadou jen delfínů, mají ji i běluha, sviňucha a dokonce i někteří tuleni. A věřte nebo ne, tito savci zvládnou plavat, dýchat a být ve střehu, zatímco mozek v klidu spí.
Žraloci: Spí, ale neutopí se
O žralocích se říkalo, že když přestanou plavat, zemřou. A není to úplně mýtus, některé druhy žraloků opravdu potřebují být neustále v pohybu, aby jim voda proudila skrz žábry a přiváděla kyslík.
Ale ani oni nejsou bez šance na odpočinek. Někteří žraloci si vyvinuli schopnost „spát v plavání“. Jejich mozek přejde do klidového režimu, zatímco tělo pokračuje v automatickém pohybu. Není to hluboký spánek, ale dostačující restart systému.
Jiné druhy (např. žralok medúzovitý) si mohou dovolit lehnout si na mořské dno – mají speciální mechanismy na dýchání, které nevyžadují pohyb.
Sloni: Obři, kteří téměř nespí
Když se řekne „spí jako slon“, zní to jako hluboký odpočinek po náročném dni. Jenže pravda je přesně opačná. Sloni spí v průměru jen dvě hodiny denně – a často vestoje. Vědci z Botswany dokonce zaznamenali slonici, která neusnula celých 46 hodin a přitom urazila přes 30 kilometrů.
Důvodem je bezpečnost stáda. Sloni jsou velmi inteligentní, ale i velmi zranitelní, zvlášť mláďata. A tak si luxus dlouhého spánku prostě nemohou dovolit. Někdy si lehnou, ale většinou jen na chvíli. Zbytek času se buď krmí, hlídají ostatní, nebo pokračují v cestě, zatímco jejich mozek funguje na úsporný režim.
Spánek na etapy: Evoluční zázrak
Všechna tato zvířata spojuje jedno: spánek není vypnutí, ale řízená údržba systému. Zatímco lidé potřebují osm hodin v klidu, rorýs si vystačí s několika minutami v letu. Delfín si odpočine polovinou mozku a klidně plave dál. A žralok, ten plave i ve spánku – doslova.
Evoluce zkrátka vymyslela úžasné způsoby, jak spát, aniž by se zvíře stalo snadnou kořistí nebo se přestalo pohybovat. Ať už ve vzduchu, ve vodě nebo mezi hemisférami.
Až si příště večer lehnete do postele, zkuste si představit, že místo matrace máte oblohu, pod sebou dva kilometry prázdna a na spánek máte tři minuty. A pak zase letíte. Rorýs to zvládne.
