Cena lidských technologií: Kvůli větrným elektrárnám a solárním panelům trpí zvířata po celém světě
Zní to skvěle – čistá energie, žádný kouř, žádné uhlí. Větrné a solární elektrárny mají být naší zelenou nadějí. Pomáhají snižovat emise, šetří planetu a zdánlivě nikomu neškodí. Jenže právě to „zdánlivě“ je ten háček. I tahle moderní řešení mají svou cenu.
Elegantní pro lidi, smrtící pro ptáky
Větrné elektrárny jsou často symbolem udržitelnosti. Bílé turbíny na kopci, tiše se otáčející ve větru. Ale pro ptáky a netopýry to nejsou umělecké objekty, ale překážky, které nevidí nebo nestihnou včas obletět.
Odhady mluví o tom, že jen v USA ročně narazí do větrných turbín až půl milionu ptáků. Nejohroženější jsou dravci – orli, luňáci, sokoli – protože se často vznášejí v oblastech s ideálním větrem, tedy tam, kde tyto elektrárny stojí.
A netopýři? Ti mají ještě větší problém. Turbíny nevnímají echolokací a proudění vzduchu kolem nich jim může doslova roztrhnout plíce. Dobrou zprávou ale je, že když se turbína nechá točit až při silnějším větru, úmrtnost netopýrů výrazně klesá – a energie to moc neubere.
Solární panely jako past
Solární farmy vypadají neškodně. Na poli, na louce, ticho, klid. Jenže právě jejich lesklý povrch často mate ptáky, kteří si je pletou s vodní hladinou a snaží se přistát. Výsledek? Tvrdý náraz a často i smrt.
U slavné solární elektrárny Ivanpah v Kalifornii se podle průzkumů usmaží nebo rozbije o panely až 3 500 ptáků ročně. A to není všechno. Aby se solární pole postavilo, musí se někde vykácet stromy, odhrnout zem, zlikvidovat přirozené prostředí. Želvy, ještěrky, drobní savci – ti všichni přicházejí o domov.
A co pod hladinou?
Mořské větrné turbíny, takzvané offshore farmy, přinášejí nové výzvy. Hloubkové vrtání, hluk, vibrace – to všechno může zmást ryby, velryby nebo delfíny. Některé druhy mění trasy, jiné ztrácejí orientaci. Někdy se ale naopak k turbínám stahují menší druhy, protože základy fungují jako umělé útesy. Zatím ale pořád nevíme dost na to, abychom řekli, jestli převládají plusy nebo mínusy.
Dá se s tím něco dělat?
Ano, a už se to i děje. Některé země zavádějí chytré radary, které sledují, kde se ptáci pohybují. Turbíny se pak v klíčový okamžik zpomalí nebo zastaví. U solárních farem se začíná testovat výsadba vegetace mezi panely nebo stavba na zvýšených konstrukcích, pod kterými může příroda dál žít.
Je to o tom najít rovnováhu. Zelená energie ano – ale ne za každou cenu.
A přece má smysl
Možná si teď říkáte: a má to vůbec cenu? Stavět větrníky, když kvůli nim umírají ptáci? Pokládat soláry, když zničíme biotop?
Odpověď zní: ano, má. Jen to nesmí být bezhlavé. Pokud se obnovitelné zdroje staví s rozmyslem a citlivě k okolí, dokážou z dlouhodobého hlediska přírodě pomoct. Klimatická změna, sucho, požáry – to všechno ohrožuje život zvířat mnohem víc než pár turbín.
Ale když už chceme zachránit planetu, bylo by fér nezapomenout na ty, kteří na ní byli dávno před námi. Zvířata si nepostěžují. Nemají hlas, e-mail ani tiskovku. O to větší odpovědnost máme my.
Zdroj: Wikipedia, The Guardian, AP news, NIH, Science Direct
