Denní vs. noční zvíře: O aktivitě rozhoduje nebezpečí i dostupnost potravy

V přírodě probíhá neustálý boj o život. Organismy musí každý den najít dostatek potravy, navíc často nejen pro sebe, ale i mladé. Přitom zůstávají stále v pozoru před predátory. Avšak schopnost živočichů přizpůsobit se různým nepříznivým podmínkám je naprosto výjimečná. Organismy nalezly způsob, jak přežít, téměř po celé Zemi. Dovedou také využít daný prostor na maximum a vzájemně mezi sebou spolupracovat. Významnou roli v tom, jak je to v jejich konkurenčním světě možné, hraje denní doba.

Obdobně jako den rozdělujeme na světlo a tmu, rozlišujeme i živočichy na denní a noční. Jaké výhody však může mít noční život, když venku není nic vidět, je chladno a ticho? Náš lidský organismus není na takový způsob života přizpůsoben. Nicméně existují četné živočišné druhy, které jsou naopak na tmu výborně adaptovaní. S jejich evoluční výbavou je pro ně noc velkým pomocníkem jak při lovu, tak i obraně.

Denní a noční živočichové

Lidé patří mezi denní neboli diurnální organismy. Spolu se východem slunce vstávají a se západem usínají. Spolu s člověkem sem řadíme většinu ptáků. Ti se totiž orientují zejména pomocí zraku. Příkladem savců může být veverka či srna. Z hmyzu bychom mohli uvést včelu nebo motýla babočku.

Noční živočichové, jiným termínem nokturnální, jsou aktivní za tmy. Patří sem většina savců, hmyzu a obojživelníků. Konkrétně to jsou ježek, liška či kuna. Z bezobratlých sem řadíme noční motýly (můry), komáry, cvrčky nebo šváby. U vody se můžeme setkat s ropuchou či skokanem. I někteří ptáci se adaptovali na noční podmínky. Mluvíme především o sovách.

Kromě dvou zmíněných skupin rozlišujeme ještě další, méně známé. První z nich uvedeme živočichy krepuskulární. Ti se pohybují na pomezí dne a noci, obvykle za soumraku. Jedná se kupříkladu o jelena a zajíce. Druhou tvoří kathemerální organismy. Zařadit sem lze prase divoké, medvěda i kočku. Svou aktivitu si přizpůsobují podle potřeby, mohou být tedy vzhůru jak ve dne, tak i v noci. Sluneční světlo na jejich biorytmus nemá vliv.

Proč jsou aktivní v noci?

Důvod, proč noční život vůbec vznikl, má pradávné kořeny. Před stovkami milionů let se ve dne nejvíce pohybovali dinosauři. Ven je vylákala potřeba zahřát své tělo pomocí tepla ze slunce (byli totiž studenokrevní). Pro tehdejší savce tak bylo výhodnější lovit v noci. Nejenže nemuseli s dinosaury bojovat o potravu či teritorium, ale také se vyhnuli jejich predátorům.

V čem je noční život výhodný?

Tím, že všichni živočichové nejsou aktivní ve stejnou denní dobu, dokážou zdroje lépe využít. Když jsou prostředí a potrava časově odděleny, snižuje se konkurence. Příkladem mohou být květy tabáku a jasmínu. Ty jsou během dne opylovány včelami a motýly, zatímco v noci je navštěvují noční můry. Dále se také organismy mohou střídat u zdroje vody bez zbytečných střetů.

Živočichové jsou schopni se na základě lišících se biorytmů snadněji vyhnout svému predátorovi. Naopak z pohledu nočního lovce je výhodné získávat potravu v tmě, kdy jeho kořist spí a může ji lehce napadnout.

V horkých oblastech, nejčastěji v pouštích přečkávají organismy vysoké teploty schované ve skrýších a vylézají až za tmy. S ochlazením také nedochází k odparu vody z jejich těla, která je klíčová pro přežití.

Přežívání po setmění není pro všechny!

Noční živočichové se životu ve tmě přizpůsobovali miliony let a jejich smysly nabývají zcela odlišné citlivosti než naše lidské. Ukázkovým příkladem adaptace jsou sovy. Jako první si lze samozřejmě všimnout jejich zvětšených očí. Díky nim přijímají z okolí více světla. Dalším přizpůsobením je vynikající sluch a neslyšný let umožněný speciálním tvarem a strukturou peří.

Co se zraku týče, určitě jste si někdy všimli, že pokud posvítíte například na kočku nebo jiné noční zvíře, začnou mu „svítit“ oči. Mezi sítnicí a cévnatkou oka se totiž nachází ještě jedna vrstva, tzv. tapetum lucidum, která odráží světlo a umožňuje dokonalejší vidění ve zhoršených podmínkách, jež v noci panují.

Oproti denním živočichům mají ti noční mnohem lépe vyvinutý čich. Jinými adaptacemi jsou dále echolokace nebo hmatové vousky.

V dnešní době je však pro organismy těžké udržet si své návyky podle denní doby. Jejich život je silně ovlivněn lidskou činností. Umělé osvětlení spojené se světelným znečištěním způsobuje dezorientaci. Na životě je také ohrožujeme tím, že se živočichové snaží dostat ke zdroji světla, které je přitahuje. Některé organismy dokonce zcela změnili své biorytmy. K tomu dochází z toho důvodu, že se chtějí vyhnout přítomnosti lidí ve dne. Je nutné více přemýšlet o dopadu lidské činnosti na pestrou biodiverzitu přírody, aby ty miliony let evoluce brzy nepřišly vniveč.

Zdroje: Cs.wikipedia.org, Cs.wikipedia.org, Ct24.ceskatelevize.cz, Nespechej.cz, Kouzlolesa.cz, Svetelneznecisteni.cz, Wave.rozhlas.cz