Díky terapeutickému poníkovi se senioři setkávají se zvířaty i v domovech

Když se mluví o zvířatech v terapii, většina lidí si nejspíš představí canisterapii – tedy psy, kteří navštěvují nemocnice, školy nebo seniorská zařízení.

Jenže dnes už existuje mnohem víc možností, jak propojit zvířata a péči o duši. Jednou z nich je i pony terapie. Ano, opravdu jde o malého koně – laskavého, klidného, trpělivého společníka, který dokáže vykouzlit úsměv i tam, kde už to mnozí vzdali.

Poníci nejsou jen roztomilí, ale také velmi citliví a vnímaví. Díky svému přirozenému chování, tichosti a jemnosti jsou ideálním parťákem pro terapii, a to nejen venku, ale i uvnitř budov. Dnes už není neobvyklé vidět terapeuta s poníkem projít chodbami domova seniorů – a na každé zastávce rozdávat radost, dotek a klid.

Co vlastně pony terapie přináší?

Zní to možná jako atrakce pro pobavení, ale pony terapie má mnohem hlubší dopad. Kontakt se zvířetem – ať už přes pohlazení, oční kontakt nebo jen přítomnost – má výrazně pozitivní účinky na psychiku. U seniorů, kteří trpí samotou, ztrátou smyslu života, demencí nebo omezenou pohyblivostí, se tyto chvíle stávají opravdovým světlem v běžném dni.

Poníci působí uklidňujícím dojmem, jsou nehodnotící a přirozeně přítomní. Vnímají nálady lidí, reagují jemně a s respektem. Někdy stačí pár minut – a proměna na tváři klienta je znatelná. Zase je tu emoce, zájem, někdy i slzy radosti nebo vzpomínka na vlastní mládí a dětství se zvířaty.

S poníkem na návštěvu

Možná si říkáte, jak se takové zvíře vejde do budovy nebo výtahu. Ale poníci, kteří se věnují terapii, jsou na to speciálně připravováni. Jsou zvyklí na vnitřní prostředí, zvládají kluzké podlahy, hlučné prostory i pohyb v úzkých chodbách. Jsou to klidní, trpěliví profesionálové, kteří vědí, že každá návštěva je jiná.

Jejich přítomnost ale nezpůsobí jen rozptýlení. Mnohdy se právě při jejich návštěvě rozmluví i ti, kteří běžně nemluví. Lidé vyprávějí příběhy ze života, usmívají se, zapojují se do kontaktu. A personál často říká, že i několik dní po návštěvě je atmosféra v domově vřelejší, uvolněnější a optimističtější.

Velkou výhodou pony terapie je její univerzálnost. Je vhodná nejen pro seniory, ale i pro lidi s mentálním postižením, děti s poruchami autistického spektra, pacienty v paliativní péči nebo osoby s úzkostmi a depresí. Terapie probíhá přirozeně, bez tlaku. Každý si z ní vezme to své – někdo potřebuje kontakt, jiný jen přítomnost zvířete v místnosti.

Navíc poník může přijít za klientem až k lůžku. Nemusí se nikam chodit, nic složitě organizovat. Tím se otevírají dveře terapii i pro ty, kteří už nejsou schopni samostatného pohybu nebo mají omezený kontakt s okolím.

Malý kůň, velký účinek

Je fascinující, jak malé zvíře dokáže probudit tolik emocí. Možná je to kombinace něhy, klidu a tiché síly, kterou poníci vyzařují. Možná je to tím, že v sobě nesou symbol dětství, volnosti a přírody. V každém případě jejich vliv na psychickou pohodu je zřejmý – a hlavně dlouhodobý.

Z terapeutického hlediska se jedná o tzv. zooterapii – tedy léčebný kontakt se zvířaty. Ta funguje nejen na emoční úrovni, ale také stimuluje pohyb (např. při hlazení nebo česání), paměť (vybavování vzpomínek), jemnou motoriku i schopnost soustředění. Zároveň podporuje neverbální komunikaci a otevírá možnost sdílení i těm, kteří to slovně nezvládají.

Pony terapie není jen milá návštěva – je to forma skutečné, i když jemné, léčby. Vnáší do každodenní péče prvky radosti, doteku a lidskosti. Umožňuje, aby se i ti nejkřehčí z nás cítili vidění, slyšení a v kontaktu se světem. A když se malý poník s klidným pohledem dotkne svým čumáčkem ruky starého člověka, děje se víc, než se na první pohled zdá. Je to okamžik, který má sílu léčit.

Zdroj: Novinky, Theses, iDnes, Vysoké školy, Science Direct