Fascinující delfíni: Spí dvě hodiny jen polovinou mozku

Delfíni patří mezi nejinteligentnější živočichy na planetě. Ale jejich spánek vůbec nepřipomíná ten náš. Delfín si nemůže jen tak lehnout, zavřít oči a vypnout. Přesto si dokáže během plavání odpočinout.

Jak je to možné a proč by pro ně klasický lidský spánek znamenal nebezpečí? Pojďme se ponořit do fascinujícího světa delfíního spánku – místa, kde bdělost a odpočinek kráčí ruku v ruce.

Spánek na půl plynu

Delfíni mají jednu z nejzajímavějších schopností v živočišné říši – umí spát jen s polovinou mozku. Jedna hemisféra spí a druhá zůstává bdělá. Po nějaké době se vymění – ta, co odpočívala, převezme řízení a druhá si na chvíli dá šlofíka.

Díky tomu si mozek delfína stihne odpočinout, ale delfín zůstává ve střehu – může dávat pozor na své okolí, sledovat proudy, vnímat přítomnost predátorů i dalších členů hejna. Je to jako kdybyste si zdřímli při jízdě autem, ale polovina vašeho mozku by dál řešila dopravní situaci kolem vás.

Proč se delfín nemůže jen tak ponořit a vypnout

Na rozdíl od lidí delfíni nemají automatické dýchání. My dýcháme i ve spánku – náš mozek to zvládne bez vědomého řízení. Delfín ale musí vědomě vnímat, kdy se má nadechnout. Proto nemůže ztratit vědomí úplně.

Během spánku tedy zůstává aktivní ta část mozku, která kontroluje dýchání, směr plavání a bdělost. Každých několik minut se delfín vynoří, nadechne a klidně zase pomalu klesne zpět.

Jedno oko zavřené, druhé ve střehu

Možná vás překvapí, že když delfín spí, má otevřené pouze jedno oko – to, které je na straně aktivní mozkové hemisféry. Oko na druhé straně je zavřené. Funguje to jako vizuální pojistka – delfín vidí potenciální nebezpečí a zároveň dává tělu signál, že má odpočívat.

Tato dovednost se hodí například při migraci nebo v prostředí, kde hrozí útok žraloka. Zatímco jedna část mozku sní o rybách, druhá sleduje, jestli se nějaká ryba náhodou nesnaží sníst jeho.

Spánek v pohybu: Jak to delfín zvládá?

I když spí, delfín neustále plave. Někdy se pohybuje pomalu, klidně a bez námahy – tělo reaguje na mořské proudy a vykonává jakýsi autopilotní pohyb. Není to sprint, spíš plavání na vlnách bez velkého úsilí.

Někteří delfíni se během spánku pohybují v kruhu, jiní v přímé linii. A co je zajímavé – když jsou ve skupině, někdy si delfíni sladí svůj rytmus a spí společně, bok po boku. Je to bezpečnější a příjemnější, než spát o samotě.

Kolik spánku delfín potřebuje?

Za den naspí delfíni až 8 hodin – ale vždy jen na půl. Zhruba po dvou hodinách se totiž střídá jedna polovina mozku za tu druhou. Žádná postel, žádný polštář, žádné převalování. Jen tichý oceán, klidný pohyb a poloviční spánek.

Způsob, jakým delfíni spí, nám může připadat neuvěřitelný, ale pro život ve vodě je dokonale přizpůsobený. Kdyby spali jako my, byla by to pro ně smrtící chyba. Místo toho si našli elegantní řešení, jak odpočívat a zároveň přežít. A pokud je to nutné, vydrží delfíni nespat až 15 dní v kuse.

Delfíni – mistři komunikace a empatie

Spánek ale není to jediné, čím delfíni udivují. Jsou to výjimečně inteligentní a hraví savci, kteří nás nepřestávají udivovat. Každý delfín vydává specifický zvuk, kterým se představuje ostatním. Ostatní delfíni tento zvuk rozpoznají a oslovují ho jím, podobně jako bychom někoho zavolali jménem.

Delfíni komunikují pomocí pískání, cvakání a různých zvukových signálů. Vědci se domnívají, že jejich jazyk je natolik komplexní, že by mohl obsahovat systém podobný slovům a větám. Zatím ho ale neumíme zcela rozluštit.

A delfíni nejsou jen chytří – jsou i neobyčejně soucitní. Pokud je některý z nich zraněný, ostatní ho nenechají napospas. Pomáhají mu se nadechnout, chrání ho před nebezpečím – a občas dokonce pomáhají i jiným živočichům, včetně lidí.

Zdroje: kevkurtz.com, wikihow.com, Youtube