Fenek je nejmenší psovitá šelma na světě – a obří uši jsou tím, co si na něm zamilujete jako první
Nejmenší liška planety, a přitom pouštní král elegance – fenek si vystačí s pár deci vody, tenkou vrstvou písku pod tlapkami a hlavně se svýma pověstnýma ušima. Kdo ho zahlédl, většinou propadl jeho kouzlu na první dobrou.
Jak se stalo, že tak drobný tvor ovládá Saharu lépe než leckterý velbloud? A co všechno dokáží uši, které vypadají, jako by je někdo k liščímu tělíčku připevnil omylem? Pojďme se podívat, čím tenhle chlupatý fenomén ohromuje biology i milovníky exotických mazlíčků.
Fenek: kapesní liška s maxi „anténami“
Fenek (lat. Vulpes zerda) váží sotva jeden a půl kila a na délku měří zhruba 35–40 cm, ocásek mu přidá dalších dvacet. Krásné, bíle lemované uši však mohou dorůst 10–15 centimetrů, tedy téměř poloviny délky těla. Díky tomuto extrému má fenn
ek největší poměr velikosti uší k tělu ze všech psovitých šelem.
Uši jako přírodní klimatizace
V saharském parnu, kde se teploty šplhají přes 45 °C, hrají obří uši klíčovou roli. Kůži na jejich vnitřní straně protíná hustá síť cév – když se krev ohřeje, stačí jediný poryv větru a přebytečné teplo zmizí jako dým nad ohništěm. Řečeno jinak, fenek vypouští horko přímo ušima a šetří tak vodu, kterou by jinak ztratil pocením. Díky chlupům na tlapkách navíc necítí rozpálený písek a může se pohybovat i během horkých dní.
Sluch, který zachytí i písečné šeptání
Velká plocha uší neslouží jen k chlazení. Fenek slyší drobné brouky či ještěrky, jak se choulí pod vrstvou písku, a přesně lokalizuje jejich polohu. Pak stačí rychlý skok, pár hrabnutí a večeře je na světě. Zásluhou jemně stavěné lebky a zvětšených ušních bubínků má fenek na poušti výhodu, o jaké se jiným dravcům může jen zdát.
Tělo stavěné pro horka
Krémová srst odráží slunce ve dne a v noci naopak chrání před chladem. Ledviny pracují tak úsporně, že z potravy vytěží poslední kapku vláhy. Průměrný jedinec váží 1–1,9 kg, což z něj dělá opravdu „kapesní“ šelmu. Díky tomu se lehce zahrabe do nory i v sypkém písku a skryje se před predátory.
Roztomilé skoky a liščí parkour
Přestože vypadá křehce, fenek umí z místa vyskočit až metr do výšky a přeskočit více než metr dopředu. Takové manévry se hodí jak při lovu, tak při útěku před dravým ptákem či šakalem. Ocas slouží jako kormidlo – během letu jej šelma mrštně naklání a dopadá s precizností baletky. Není divu, že videa, na nichž lištička drandí po obýváku jako splašené torpédo, sbírají na sociálních sítích miliony zhlédnutí.
Hvězda exotických chovů – a proč to není jen idylka
Malá velikost, kreslené proporce a energické lumpárny katapultovaly fenka mezi nejoblíbenější exotické mazlíčky. V USA patří mezi top chované druhy lišek, lákavé jsou prý i jeho relativně nevýrazný pach a vysoká inteligence. Jenže realita není tak růžová. Zvíře je převážně noční, vyžaduje rozsáhlý, neustále zajištěný výběh a specializovanou veterinární péči. Přidejte hlasité štěkavé projevy a vášeň pro hrabání a rychle zjistíte, že gaučové povaleče z nich neuděláte. Odborníci proto nabádají: obdivujte, ale než si fenka pořídíte, opravdu pečlivě zvažte jeho potřeby a legislativu, která se liší stát od státu.
Když se uši stanou ikonou
Uši dlouhé jako lidská dlaně proměnily tuhle lišku v symbol pouštní adaptace. Síla fenka leží právě v tom, že jeho nedostatek – malý vzrůst, proměnil v dokonalou výhodu. Díky drobnému tělu nepotřebuje mnoho potravy, velkými boltci odvádí horko a srst na chodidlech funguje jako sandály.
Zdroje: wikipedia.org, animals.howstuffworks.com, kids.nationalgeographic.com, animalfactguide.com, thesprucepets.com
