Hermafrodité: Mohli vzniknout tam, kde bylo obtížné najít partnera

Představte si, že jste jediný tvor svého druhu na opuštěném ostrově. Jídla je tu spousta, daří se vám skvěle, ale jste sami a nemáte jak zplodit potomky. Příroda je občas jako loterie a najít toho pravého může být pořádný oříšek.

Co když ale existuje způsob, jak šance na úspěch zdvojnásobit? Přesně to dělá hermafroditismus. Je to chytrý trik evoluce, díky kterému může být organismus samcem i samicí zároveň. Najednou se každé setkání počítá!

Jeden tvor, dvě pohlaví: Jak to vlastně funguje?

Nejde ale o jednu univerzální strategii. Má to v zásadě dvě podoby. Ta nejznámější, simultánní, znamená, že tvor má funkční samčí i samičí orgány ve stejnou chvíli. To se hodí hlavně loudalům, jako je hlemýžď, nebo tvorům, co se skoro nehnou z místa, třeba korálům. Pro ně je každé rande vzácná událost.

Pak je tu sekvenční forma, což je v podstatě změna pohlaví v průběhu života. Známe to z filmu Hledá se Nemo – když zemře velká samice klauna očkatého, největší sameček se prostě promění a zaujme její místo. Tomu se říká protandrie.

Opačný proces, kdy se ze samice stane samec, vidíme u ryb pyskounů. Tam se nejsilnější samice promění v samce, aby převzala harém. Je to celé o tom, co se v danou chvíli víc vyplatí.

Evoluční kalkulačka: Kdy se vyplatí změna?

Za změnou pohlaví u ryb stojí chladná a neúprosná logika, které biologové říkají „model výhody velikosti“. U klaunů je úspěch samice přímo závislý na její velikosti – čím větší je, tím víc vajíček naklade. Úspěch samečka na velikosti tolik nezáleží, i malý kluk odvede svou práci. Proto se vyplatí být samcem, když jste malý, a teprve až dorostete do úctyhodných rozměrů, investovat energii do přeměny na superplodnou samici.

U pyskounů je to přesně naopak. Malý sameček nemá proti velkému dominantnímu samci s harémem žádnou šanci. Jeho nejlepší strategie je začít jako samice a v klidu se rozmnožovat. Teprve až je dost velký a silný, aby mohl vyzvat vládce harému, vyplatí se mu stát se samcem a převzít celé panství. Evoluce zkrátka neustále počítá, co přinese víc potomků.

Proč se vyplatí být dva v jednom?

Proč je to taková výhoda? Kromě toho, že v řídce osídlené oblasti máte dvojnásobnou šanci na rande, je to skvělé pro kolonizátory. Jeden jediný hlemýžď, který umí oplodnit sám sebe a je náhodou zavlečen na nový kontinent, tam může založit celou dynastii. To samé platí pro parazity, jako je tasemnice – najít si partnera ve střevech hostitele je prakticky nemožné, takže soběstačnost je pro ni klíčová.

Rande za každou cenu: Proč je lepší nebýt sám

Zajímavé ale je, že i když tihle tvorové mohou sami, často se tomu snaží vyhnout. Páření s někým jiným totiž přináší čerstvou krev a genetickou rozmanitost, která je pro přežití druhu zásadní. Proto mají hlemýždi své složité tanečky a dokonce používají „šíp lásky“, aby zvýšili šanci na přijetí svých spermií. Žížaly si zase během páření vymění genetický materiál a oplodnění pak proběhne v bezpečí speciálního kokonu. Samooplodnění je zkrátka spíš plán B pro případ nejvyšší nouze.

Kde všude je najdeme? Od zahrady po rostliny ve stresu

Tenhle fenomén najdeme skoro všude – u šneků na zahradě, u žížal v hlíně, u korálů v moři a u spousty druhů ryb. V rostlinném světě je to dokonce naprostý standard; většina kytek má takzvané oboupohlavné květy, které jsou holka i kluk v jednom. Je to pojistka pro případ, že by zrovna neletěl kolem žádný opylovač.

Některé rostliny, které mají normálně pohlaví oddělená, v sobě ale skrývají nouzový plán. Skvělým příkladem je konopí. Když se samičí rostlina dostane do velkého stresu – třeba kvůli špatnému světlu nebo teplotním šokům – může se stát, že začne vytvářet i samčí květy. Je to její zoufalý pokus o přežití. Cítí, že se blíží konec, a tak se rozhodne opylit sama sebe, aby vytvořila semínka a zajistila tak pokračování svého rodu.

Příroda skrývá mnoha překvapení

Naše malá výprava světem, kde je normální být dva v jednom, nám ukázala neuvěřitelnou vynalézavost přírody. Od hlemýžďů na zahradě přes ryby, co si mění pohlaví, až po rostliny, které se v krizi pojistí samy.

Zdroj: alik.cz, wikipedie, Britannica, Science Direct