Jak je možné, že se velryby netopí, když polykají potravu? Známe odpověď

Každý se minimálně jednou sám sebe ptal, jak je možné, že se velryby netopí, když polykají potravu pod vodou. Máme pro vás odpověď, kterou přinesl nový výzkum.

Odpověď jménem ústní zátka

Vědci zjistili, že velryby mají v tlamě ústní zátku, což je jakási masitá baňka, která se při krmení pohybuje dozadu a uzavírá horní dýchací cesty, zatímco hrtan se uzavírá a blokuje spodní dýchací cesty, píše web ScienceDaily. Podle článku zveřejněného v časopise Current Biology tato zátka zabraňuje vniknutí vody do plic při krmení.

“Je to něco podobného, jako když se lidská jazylka pohybuje dozadu, aby zablokovala naše nosní cesty a naše průdušnice se při polykání potravy uzavírá,” říká vedoucí autor Dr. Kelsey Gil, postdoktorand na katedře zoologie. “Velryby se vrhají na kořist, zrychlují vysokou rychlostí a otevírají tlamu, aby pohltily vodu. Někdy může být toto množství větší než jejich vlastní tělo, což je impozantní výkon vzhledem k tomu, že do této skupiny patří keporkak a modrá velryba, největší živočich na Zemi. Vodu pak vypouštějí přes plicní sklípky a nechávají za sebou drobný, chutný kril, který spolknou.”

Co přinesl výzkum?

Vědci zkoumali konkrétně plejtváky a zjistili, že ústní zátka se musí pohybovat, aby se potrava dostala do jícnu. Jediný způsob, jak to bylo možné, byl směrem k zadní části hlavy a nahoru, čímž velryba při polykání zablokovala nosní průduchy. Současně se u vchodu do hrtanu uzavře chrupavka a hrtanový vak se posune nahoru, aby zablokoval dolní dýchací cesty.

“S tímto ochranným mechanismem jsme se nesetkali u žádného jiného zvířete ani v literatuře. Mnoho našich poznatků o velrybách a delfínech pochází od ozubených velryb, které mají zcela oddělené dýchací cesty, takže podobné domněnky byly vysloveny i o velrybách, které se živí výpady,” říká doktor Gil o své studii.

Ukázalo se, že lidé mají podobný systém, jak polykat potravu, aniž by se jim něco dostalo do plic. Lidé mají epiglottis a měkké patro, víčko z chrupavky, respektive svalový lalok v krku a ústech. Je tedy velice pravděpodobné, že i lidé by mohli jíst i pod vodou.

Zdroj: sciencedaily.com