Kontaktní ZOO parky nabízejí zajímavou zábavu – buďte ale opatrní při kontaktu s nebezpečnými šelmami!

Zvířata zblízka, krmení z ruky, doteky, které jinde nezažijete. Kontaktní zoo a parky s divokou zvěří jsou v módě – přitahují návštěvníky jako magnet. Jenže právě tam, kde mizí bariéry, by měl být na prvním místě respekt. Ke zvířatům, ale i k vlastnímu bezpečí.

Selfie se lvem. A pak sanitka

Možná jsi to taky viděl – někdo si hladí kapybaru, dítě běhá mezi kozami a o kus dál dospělý muž leze přes zábranu k šelmě. „Vždyť je to jen na chvíli, udělám si fotku.“ Podobné situace nejsou výjimkou, a občas končí nehodou.

Není to tak dávno, co v jedné zoo vlk pokousal malou holčičku. V jiném případě lev v jihoafrickém safari parku napadl návštěvníka přímo před očima dalších lidí. Ačkoli se podobné případy neobjevují denně, rozhodně nejsou výjimečné.

Kontaktní zoo mají zvířata, která jsou zvyklá na lidi. Ale to neznamená, že je člověk může hladit kdykoliv a jakkoliv. I zvíře, které působí klidně, může reagovat nečekaně – ze stresu, ze strachu, nebo prostě proto, že má špatnou náladu. Není to plyšák.

Proč tyhle zoo vůbec vznikají?

Je to kombinace několika věcí. Lidé touží po zážitku. Chtějí něco víc než se dívat na zvíře přes sklo nebo plot. Chtějí se dotýkat, krmit, fotit, sdílet. A provozovatelé to vědí. Kontaktní zoo jsou atraktivní, často levnější než velké zoologické zahrady, a děti si z nich odnášejí silný dojem.

Na tom není nic špatného – pokud to má své hranice.

Co bychom měli (a neměli) dělat?

Tady jsou základní věci, které mohou rozhodnout o tom, jestli bude tvoje návštěva v pohodě – nebo ne.

1. Nesahej, pokud to zvíře nechce

Ne všechna zvířata jsou v náladě na kontakt. Když se ti vyhne, otočí se, ucukne, prostě ho nech být. Nutit zvíře do mazlení není hrdinství, ale bezohlednost.

2. Nikdy nekrm nic, čím si nejsi jistý

Návštěvníci často nosí zbytky z domova – jablka, rohlíky, mrkev. Jenže ne všechno je pro zvířata vhodné. Některé druhy nesmí cukr, jiné trpí intolerancí na určité potraviny. Co je dobrota pro tebe, může být pro ně problém.

3. Děti hlídej jako ostříž

Děti jsou zvídavé a rychlé. Co vypadá jako hra, může v kontaktu s větším zvířetem skončit špatně. Uč je, že zvířata nejsou hračky. A buď jim pořád nablízku.

4. Nevymýšlej hlouposti kvůli fotce

Fotka na Instagram nestojí za pokousání. Lezení přes zábrany, pózování vedle zvířat, která nejsou zrovna v náladě – to všechno může být nebezpečné. A hlavně – není to fér vůči těm zvířatům.

5. Všímej si prostředí

Je tam čisto? Mají zvířata vodu, stín, možnost se schovat? Pokud ne, zpozorni. Dobrá zoo myslí i na jejich pohodu, ne jen na zábavu návštěvníků.

A co samotné zoo parky?

Není kontaktní zoo jako kontaktní zoo. Ty dobré mají vyškolený personál, jasně označená pravidla a oddělené části pro klid zvířat. Ty horší naopak často staví jen na efektu – bez ohledu na zvířata samotná. Poznáš je snadno. V těch prvních se zvířata chovají přirozeně, nejsou apatická nebo podrážděná, a návštěvníci vědí, co smí a co ne.

Zážitek, který dává smysl

Kontaktní zoo může být skvělá věc. Děti si odnesou zážitky, které se nevyrovnají učebnici, dospělí získají nový pohled na svět zvířat. Ale musí to být založené na respektu. Ne na tom, že „za vstupenku mám nárok na všechno“.

Respekt ke zvířatům, zdravý rozum a trochu pokory. To jsou tři věci, které rozhodují, jestli kontaktní zoo zůstane příjemným místem pro lidi i pro zvířata. A přesně tak by to mělo být.

Chceš, abych tenhle text ještě upravil pro konkrétní médium nebo doplnil o osobní příběh, reportážní pasáž nebo citaci odborníka? Dej vědět – můžeme to doladit do jakéhokoli stylu.

Zdroj: hranacky.denik.cz, topky.sk