Moderní technologie v boji proti pytláctví: Spojení umělé inteligence a dronů přináší účinnou ochranu přírody
Pytláci měli dlouho navrch. Zatímco strážci národních parků hlídkovali pěšky s vysílačkami, zločinci používali noční vidění, rychlé motorky a moderní zbraně. Teď se situace mění. Drony s umělou inteligencí dokážou odhalit pytláka dříve, než stiskne spoušť. Termální kamery vidí v naprosté tmě a automatické systémy pošlou hlídku na správné místo během minut.
Nerovný boj se začíná měnit
Ještě před deseti lety vypadal boj proti pytláctví beznadějně. Pytláci měli všechny výhody. Znali terén, útočili v noci a zmizeli dříve, než dorazila pomoc. Strážci často našli jen mrtvá zvířata s uříznutými kly. V roce 2011 pytláci povraždili přes 25 tisíc slonů. S nosorožci to bylo ještě horší – zmizeli tak rychle, že lidé počítali jejich konec v řádu let, ne desetiletí.
Klasické metody selhávaly. Hlídkování pěšky pokrylo jen zlomek rozlehlých rezervací. Pytláci útočili tam, kde nebyly strážci. Používali satelitní telefony, GPS navigace a automatické zbraně. Pomoc se našla tam, kde by ji nikdo nehledal: v armádě. Technologie na chytání teroristů se ukázaly skvělé i na chytání pytláků.
Drony s termo kamerami mění pravidla
Dron dokáže hlídkovat celou noc bez přestávky a pokrýt desítky čtverečních kilometrů. Navíc je tichý a v noci je téměř neviditelný. Vidí tepelný obraz živých bytostí i v naprosté tmě. Pytlák se může schovat za strom, ale jeho tělesné teplo ho prozradí.
V keňském Maasai Mara začali používat drony už v roce 2016. Výsledky byly okamžité – počet pytláckých útoků klesl o sedmdesát procent. Pytláci prostě nevěděli, kdy je někdo sleduje. Každý dron hlídá oblast o rozloze padesát kilometrů čtverečních. Dokáží sledovat pytláka z takové výšky, že dron neuslyší ani neuvidí.
Umělá inteligence pozná pytláka od turisty
Problém dronů byl v množství falešných poplachů. Termální kamera vidí každého člověka, ale ne každý je pytlák. Turisti, místní obyvatelé nebo samotní strážci vyvolávali desítky zbytečných výjezdů. Řešení přinesla umělá inteligence. AI dokáže rozpoznat rozdíl mezi pytlákem a nevinným člověkem. Analyzuje pohybové vzory, čas aktivity a chování.
Turista se pohybuje pomalu, často se zastavuje a fotí. Pytlák běží rychle, skrývá se a nese zbraň. AI tyto rozdíly natrénovala na tisících hodin videozáznamů. Systém v jihoafrické rezervaci Kruger funguje s přesností devadesát procent. Falešné poplachy klesly na minimum. Strážci vyrážejí jen když je opravdu potřeba.
AI také předpovídá, kde pytláci nejspíš zaútočí. Analyzuje historická data, počasí a pohyb zvířat. Ví, kde se sloni nejvíc zdržují a kdy jsou nejzranitelnější.
Úspěšné příběhy z rezervací
Nejlepší výsledky má rezervace Liwonde v Malawi. Za tři roky používání technologií neklesl počet slonů ani o jedno zvíře. Předtím tam pytláci zabíjeli průměrně padesát slonů ročně. Kombinace dronů, AI a rychlé reakce funguje. Když systém detekuje pytláka, strážci jsou na místě do patnácti minut. Pytláci nemají čas zvíře zabít a uříznout kly.
V Keni používají dokonce systém prediktivní analytiky. Počítač vyhodnocuje nebezpečí v každém koutě parku každou chvíli. Strážci se pak zaměří tam, kde hrozí největší riziko. Technologie pomáhají i při vyšetřování. Drony dokumentují místo činu dříve, než pytláci stihnou zamést stopy. Forenzní analýza pomáhá identifikovat pachatele.
Nové výzvy a překážky
Pytláci se ale také přizpůsobují. Někteří používají rušičky GPS nebo se pokouší sestřelit drony. Jiní změnili taktiku a útočí jen při špatném počasí, kdy drony nemohou létat. Největší problém jsou peníze. Moderní dron s tepelnou kamerou stojí milion korun. Spousta rezervací si ho nemůže dovolit.
Údržba je také náročná. V africkém podnebí se technika rychle kazí. Písek, vlhko a vedra ničí elektroniku. Některé země mají navíc problémy se zákony. Létání dronů vyžaduje povolení, která trvají měsíce. Pytláci mezitím nečekají.
Budoucnost ochrany zvířat
Další generace systémů bude ještě pokročilejší. Vyvíjejí se drony schopné autonomního letu bez pilota. Budou hlídkovat podle předem naprogramovaných tras a samy reagovat na hrozby. Satelitní sledování slibuje pokrytí obrovských oblastí. Jeden satelit dokáže monitorovat celou zemi. Náklady na provoz budou zlomkem dnešních systémů.
Vědecké týmy také testují čipy implantované přímo do klů. Když pytlák kly uřízne, čip vyšle signál a odhalí polohu. Policie tak může najít skladiště a obchodníky. Technologie ale nejsou všespásné. Pytláctví je především sociální problém. Dokud budou lidé ochotní platit za slonovinu statisíce, najdou se i ti, kteří budou zvířata zabíjet. Drony a AI mohou pomoci, ale skutečné řešení je jinde.
Zdroje: Mongabay, BBC, cestovinky.cz
