Péče o křečka: Džungarský a syrský mohou mít odlišné potřeby

Křečci jsou fajn malí společníci a často první zvířátko pro děti. I když jsou prťaví, mají své potřeby, které se liší podle toho, jakého křečka si pořídíte. Pamatujte na to, že není křeček jako křeček.

Možná jste taky slyšeli, že křečci jsou super nenároční. Ale pozor, ono to není tak úplně pravda, a právě kvůli tomuhle mýtu jim můžeme, aniž bychom chtěli, docela zavařit. Pojďme se podívat hlavně na rozdíly mezi oblíbeným křečkem syrským a křečíkem džungarským.

Jaký křeček je ten pravý pro vás?

Vybíráte křečka? Super! Ale nezapomeňte, že nejde jen o to, jak je chlupatý nebo jakou má barvu. Hlavní je zjistit si, jakou má povahu a co všechno potřebuje, aby byl u vás šťastný.

Takový křeček syrský, kterému se často říká zlatý, je například jeden z těch větších druhů – může vyrůst až do nějakých 10 až 18 centimetrů. Bývá klidnější a snadněji si zvyká na lidi, takže je fajn volbou pro začínající chovatele nebo k dětem, protože se i díky své velikosti lépe drží. Je ale potřeba vědět, že je to velký samotář! Musí bydlet ve svém příbytku úplně sám. Nejvíc ožívá večer a v noci.

Na druhé straně křečík džungarský je znatelně menší, takový prcek měřící obvykle 7 až 10 centimetrů. Je to pěkně energický a zvědavý tvor. Co se týče jeho soužití s dalšími křečíky, doporučuje se chovat je raději jednotlivě. Minimalizuje se tak riziko stresu a případných potyček.

Kromě těchto dvou existují i další druhy, třeba extrémně rychlý křečík Roborovského, nebo křečík Campbellův, jenž může být trochu teritoriální, nebo obratný lezec křečík čínský.

Zařizujeme křeččí bydlení snů

Správná ubikace je základ. Platí jednoduché pravidlo: čím větší, tím lepší! Křečci jsou běžci a potřebují prostor. Pro syrského křečka by měla mít plocha dna aspoň 75×40 cm, pro menší křečíky třeba 50×40 cm, ale víc je vždycky plus.

Co se týče typu, drátěné klece dobře větrají, ale může z nich padat podestýlka. Plastové boxy jsou fajn, že udrží podestýlku, ale musí mít dobře vyřešené větrání. Akvária a terária jsou taky možnost, hlavně pro druhy, co moc nešplhají.

Podestýlka je pro křečka víc než jen záchod – miluje v ní norovat! Potřebuje jí proto pořádnou vrstvu, aspoň 10–15 cm, ale klidně i víc. Nejlepší jsou bezprašné hobliny (ale ne z borovice či cedru, ty jsou toxické), papírová podestýlka nebo konopné pazdeří.

A co nesmí v křeččím bytečku chybět? Určitě bezpečné kolo na běhání, dostatečně velké, aby si v něm křeček nekřivil záda. Musí mít plnou běhací plochu, žádné mřížky! Dále domeček na spaní a schovku (ideálně bez dna, aby si pod ním mohl hrabat), stabilní miska na jídlo a napáječka s kuličkou na čerstvou vodu.

Naprostou nutností je pak miska s jemným pískem pro činčily – křečci se v něm „koupou“ a čistí si tak srst. Na okusování zubů jim dejte větvičky z ovocných stromů a na stavbu hnízda třeba neparfémované papírové kapesníky.

Co křečkovi do mističky?

Základem je kvalitní krmná směs určená přímo pro křečky. Ta by měla obsahovat různé druhy zrní, semen a bylin. Denně stačí malému křečíkovi čajová lžička, většímu syrskému polévková. K tomu můžete přidat každý den malý kousek čerstvé zeleniny a párkrát týdně kousíček ovoce, ale pozor, křečíci džungarští by kvůli náchylnosti k cukrovce měli ovoce jen minimálně.

Občas můžete dát i kousek vařeného kuřecího masa nebo vajíčka jako zdroj bílkovin. Vždycky ale dávejte pozor, aby čerstvé jídlo, které si křeček schová, nezačalo v jeho skrýších plesnivět.

A čemu se vyhnout obloukem? Cibuli, česneku, avokádu, syrovým bramborám, citrusům, čokoládě, slaným a sladkým lidským dobrotám. Tyhle věci jsou pro křečky jedovaté nebo nebezpečné!

Zdraví a pohoda na prvním místě

Abyste předešli problémům, je dobré vědět pár věcí. Klec je potřeba udržovat v čistotě – denně odstraňovat zbytky čerstvého jídla a počůranou podestýlku, a jednou týdně udělat větší úklid s výměnou většiny podestýlky. Sledujte, jestli křečkovi nepřerůstají zuby, a dejte pozor na příznaky nemocí jako je průjem, kýchání, problémy s kůží nebo když je apatický a nežere. Při jakémkoliv podezření je nejlepší zajít k veterináři, který se specializuje na drobné savce.

Jak si křečka ochočit? Hlavně trpělivě!

Když si přinesete křečka domů, dejte mu pár dní klid na rozkoukání. Pak na něj začněte mluvit klidným hlasem, nabízejte mu pamlsky z ruky. Postupně si zvykne na vaši přítomnost a dotek. Při braní do rukou buďte jemní, podeberte ho oběma rukama a držte ho nízko nad měkkým povrchem. Když vidíte, že se bojí, vraťte ho do bezpečí jeho klece.

Malý kamarád, velká zodpovědnost

Mít křečka je super, ale je to závazek na pár let jeho života. Vyžaduje to víc než jen nasypat zrní. Když mu ale poskytnete vše, co potřebuje – prostorný a zajímavý domov, dobrou stravu a vaši lásku a trpělivost – stane se z něj úžasný parťák, který vám přinese spoustu radosti. A pokud křečka pořizujete dětem, nezapomeňte, že hlavní zodpovědnost za jeho pohodu máte vždycky vy, dospělí.

Zdroje: rozhlas, mazliccivpohybu