Podle této jednoduché metody zjistíte, zda je váš pes génius

Vědce odjakživa zajímalo, jak by člověk mohl komunikovat se zvířaty, které jsou schopny naučit se význam slov. Po studiích, které se zabývaly šimpanzi, lachtany a makaky, přišly na řadu i psi.

Vědeckou práci, která se zabývala schopností psů učit se nová slova, publikoval vědecký časopis Nature. Nejdůležitějším poznatkem pro vědce bylo, že psi jsou schopni zapamatovat si název nového předmětu už na čtvrtý poslech. Tato schopnost se přitom dosud připisovala výhradně lidem.

Netýká se to však každého psa, při většině jedinců, kteří se zúčastnili experimentu, si vědci všimli určitých omezení. Pozoruhodné výsledky dosáhly pouze nadanější psi a takový, kteří mají za sebou dlouholetý trénink.

Jak tedy poznáte, že váš pes je nadprůměrně inteligentní? Pomocí série jednoduchých experimentů a her to dokážete zjistit i sami doma v obývacím pokoji. Pokud vás výsledek zklame a ukáže se, že doma nemáte žádného „psího Einsteina“, nezoufejte. Často je to totiž předurčeno plemenem nebo chybějící předchozí zkušeností.

Hlavními „hvězdami“ zmiňované studie byla kolie Whisky, která zná názvy 59 předmětů a fena yorkšírský teriér se jménem Vicky Nina ovládající názvy 42 různých hraček.

První experiment spočíval v tom, že vědci chtěli od psů, aby jim přinesly konkrétní hračku, jejíž název vyslovili. Hračky přitom byly umístěny tak, aby je neviděli majitelé psů ani experimentátorů. Zabránili tak možnému ovlivňování výsledku.

Když si vědci ověřili, že psi znají název každé své hračky, přešli na o něco složitější úkol. Mezi hračky přidali dvě nové, které dříve psi neznali. V tomto testu excelovala kolie Whisky, která měla v označování nového předmětu stoprocentní úspěšnost. Vicky Nina obstála hůře, úspěšná byla pouze z 52,5 procent pokusů, což je pouze o něco více než by vyšlo při náhodném výběru.

Třetí úkol byl opět o něco složitější. Každému z psů dali a ukázali jednu novou hračku a řekli její jméno. Následně jim nedovolily si s nimi hrát. Po čtyřech opakováních názvů psy vyzvali, aby jejich nové hračky poznali v kupce ostatních.

Aby mohli vyloučit, že na to psi přišli vylučovací metodou, i ostatní hračky byly takové, které ještě neznali. Ukázalo se, že psi neměli s identifikací vysloveného předmětu větší problém.

Vědci si ale všimli, že po 10 minutách už psi nebyly tak bystří a po hodině už název hračky úplně zapomněli. Potvrdil se tak předpoklad, že pokud si má pes nová slova zapamatovat dlouhodobě, trénink se musí pravidelně opakovat.

Na experimentu se zúčastnilo i dalších 20 méně nadaných psů, kteří měly s poslední úlohou problémy a na to aby poznali novou hračku potřebovali mnohem více času. Ukázalo se, že nejlepší výsledky dosahují pouze některá plemena.

Zřejmě nejvíce vynikají kolie, které jsou považovány za nejinteligentnější psi. Schopnost učit se závisí na ochotě psa hrát si. Čím víc ho to baví, tím je vnímavější. To není případ loveckých psů, kterým hraní většinou nic neříká a obecně platí, že jejich trénink postupuje pomaleji než u hravých plemen. Jsou to například chrti, kteří jsou cíleně vyšlechtění na lov nebo závodění.