Pomůže československý vlčák porozumět řeči zvířat?

Pokývnutí, kterým pes podněcuje soupeře k další hře, nebo „úsměv“, kterým ubezpečuje druhého psa, že mu nechce ublížit. I takový může být význam dvou běžných výrazů, kterých psi užívají během hry. Vyplývá to z výzkumu skupiny etologů z italské Pisy, zveřejněného v časopisech Current Zoology a Animal Behaviour, uvedla Lastampa.

Výzkumníci své bádání zaměřili na konkrétní plemeno – československého vlčáka – rasu, která je vůbec nejbližší divokému psímu předchůdci, vlkovi. Po zhlédnutí více než 15 hodin videozáznamu se etologům podařilo získat 822 „úsměvů“ či úsměšků a 76 úklonů, které byly následně podrobně analyzovány.

Univerzita v Pise ve své zprávě vysvětluje, že psí úsměšek je výraz obličeje, který se vyznačuje uvolněným otevřením tlamy a který se velmi podobá lidskému úsměvu a úsměvu mnoha druhů opic. Pro psy má vlastně stejnou funkci jako pro nás použití smajlíku ve chvíli, kdy píšeme textovou zprávu, která by mohla být špatně pochopena. Úklon je naopak postoj, který zahrnuje celé tělo zvířete a projevuje se v případě, kdy hrající si zvíře začne ztrácet zájem a reaguje na akce zpomaleně. V této fázi hry nejmotivovanější hráč „pózuje“ tím, že se ukloní, aby v partnerovi probudil touhu hrát.

„Díky těmto studiím,“ vysvětluje profesorka Elisabetta Palagiová, koordinátorka výzkumu, „můžeme postupně pochopit rafinované komunikační signály, které si tato zvířata během své evoluční historie vyvinula pro komunikaci se svými vrstevníky i s námi.“

Výzkum byl navržen a proveden etologickým oddělením katedry biologie univerzity v Pise za přispění dalších výzkumníků.

Zdroj: lastampa.it