Přemnožení hlodavců může mít hrozivý dopad na úrodu i naše zdraví

Nadměrný počet hlodavců má škodlivý vliv na faunu a flóru. Hlodavci požírají rostliny na polích, kontaminují skladované potraviny svým vyměšováním a přenášejí nemoci na člověka a zvířata kolem nás. Historie poskytuje mnoho příkladů, kdy pomohli rozšířit například mor. Naše soužití s nimi není jednoduché. Lidé proto začali vymýšlet a nasazovat techniky, jak populaci hlodavců regulovat.

Nápor hlodavců neustává

Krysy byly stejně jako lidé objeviteli nových zemí, kde často zůstaly a staly se takzvaným invazním druhem. Jedná se o každý nepůvodní druh, který významně mění nebo narušuje ekosystémy, do nichž proniká. Krysy, ale i potkani, vždy narušují vazby v ekosystémech a významně ovlivňují druhy, které se vyvinuly v prostředí bez predátorů. Jejich přítomnost často vedla k vyhynutí nebo výraznému poklesu populací různých původních druhů.

Nová výzkumná studie vedená profesorem biologie na Richmondské univerzitě Jonathanem Richardsonem ukazuje, že rostoucí počet krys ve městech po celém světě souvisí s oteplováním klimatu a růstem měst. Richardson a jeho výzkumný tým analyzovali údaje z veřejných stížností a inspekcí ze 16 měst po celém světě a zjistili silnou souvislost mezi rostoucím počtem krys a třemi klíčovými aspekty městského prostředí: hustotou lidské populace, urbanizací a oteplováním. Studie zjistila, že 11 z 16 zkoumaných měst zaznamenalo výrazný nárůst potkanů, včetně Washingtonu, New Yorku a Amsterdamu. Pouze ve třech městech, včetně Tokia a New Orleans, se jejich počet snížil. Města s rostoucí teplotou zaznamenala nárůst krys, a ta s hustší lidskou populací taky zaznamenala víc potkanů.

Všechny tyto faktory představují pro obce velkou výzvu a města budou muset tyto faktory zahrnout do svých strategií řízení.

Jak řídit počet hlodavců?

Přemnožení hlodavců je otravné, ale dá se řídit. Způsoby, jak jejich množství regulovat, se liší dle konkrétního světového regionu. Ve městech a v zemědělství se kombinují různé přístupy, zpravidla prostřednictvím strategie integrované ochrany proti škůdcům. Pokud je prioritou snížení jejich počtu, hodí se použít chemikálie proti hlodavcům nebo pasti.

Pasti se dají normálně koupit na trhu a obecně se dělí na živé a usmrcovací. První typ zajistí, že se zvíře chytí do krabičky nebo klece. Některé pasti uzavřou hlodavce kolem jeho nohy, obvykle se ale používají pro větší zvířata jako nutrie, pižmovky a bobři. Po chycení hlodavce čeká usmrcení nebo přesun jinam, pokud to zákony dovolují.

Usmrcovací pasti způsobují rychlou smrt hlodavce po aktivaci spouštěcího mechanismu pasti. Nejběžnějším typem je sklapovací past. Dalším typem usmrcovací pasti je past Conibear pro větší druhy hlodavců.

New York versus krysy

Americká metropole se často uvádí jako smutný příklad nezvládnuté regulace krys. Ty k městu tak nějak patří už dlouho a řada politiků si vylámala zuby na jejich likvidaci. Obyvatelé města v rostoucí míře hlásí jejich výskyt. New York si dlouho komplikoval situaci svým přístupem k odpadkům, které obvykle dlouho leží na ulici v plastových pytlech. Starosta Eric Adams proto nařídil, aby se od podzimu 2024 odpadky skladovaly v kontejnerech. Což je v podstatě návrat k praxi před několika desítkami let.

Adams už o rok dříve vytvořil post takzvaného krysího „cara“. (V tomto případě spíše „carevny“, protože funkce zastává Kathleen Corradi.) Tato funkce má zajistit snížení krysí populace ve městě. New York taky přijal místní zákon pro rozmístění krysí antikoncepce v místech skladování odpadků. Město sice zaznamenalo určité snížení krysí populace, ale tato třímilionová armáda hlodavců nezmizí jen tak.

Zdroje: news.richmond.edu, thewaterchannel.tv, digitalcommons.unl.edu, www.economist.com, abcnews.go.com