Při výběru voliéry pro ptáky myslete nejen na materiál, ze kterého je vyrobena, ale i na optimální velikost

Přidat na Seznam.cz

Pořídit si ptáka znamená vzít na sebe odpovědnost – a ta začíná hned u výběru vhodné voliéry. Nejde jen o to, aby se vám klec líbila.

Musí být bezpečná, dostatečně velká a z kvalitního materiálu. A pokud plánujete víc než jednoho opeřence, je potřeba zvážit i to, jestli se k sobě vůbec hodí.

Malá klec nestačí

Mnoho lidí si stále myslí, že ptákovi stačí klec a pár bidýlek. Jenže ptáci nejsou ozdoba na polici – potřebují pohyb, prostor a možnost si protáhnout křídla. Ideálně by jim voliéry měly umožnit několik metrů přímého letu. Ani andulka by neměla být zavřená v malé kleci – potřebuje aspoň metr a půl na šířku, a větší papoušci samozřejmě ještě víc.

Ženská ruka dotýkající se barevného opeřence.
Ženská ruka dotýkající se barevného opeřence. Zdroj: shutterstock.com

Čím víc prostoru, tím líp. Ptáci pak nejsou ve stresu, neničí si peří a jsou celkově spokojenější. A pokud uvažujete o voliéře pro více druhů, je potřeba počítat s tím, že ne všichni ptáci spolu budou vycházet. Někteří jsou klidní a družní, jiní si rádi hlídají své teritorium.

Z čeho by měla být voliéra?

Další věc, na kterou byste se měli zaměřit, je materiál. Na první pohled možná nerozhodující, ale ve skutečnosti velmi důležitý. Například nerezová ocel je sázka na jistotu – je odolná, snadno se čistí a není pro ptáky nebezpečná. Levnější voliéry bývají z pozinkovaného kovu, což nemusí být špatně, ale pozor – pokud není materiál správně upravený, může uvolňovat zinek, který je pro ptáky toxický. A co dřevo? To může vypadat hezky, ale snadno ho poškodí vlhkost nebo zobák papouška.

Nezapomínejte – ptáci všechno zkoušejí zobákem. A pokud narazí na něco měkkého, klidně se tím probourají ven. Proto je pevnost a bezpečnost voliéry základ.

Starší muž líbající plec s papouškem.
Opeřenci jsou skvělí společníci. Zdroj: shutterstock.com

Kam s ní?

Voliéra by měla stát na místě, kde ptákům nebude horko ani zima, kde není průvan ani neustálý hluk. Ideálně na světle, ale ne na přímém slunci. V bytě je důležité zajistit dostatek denního světla nebo použít speciální UV lampy. Venku by zase měla být část voliéry krytá – proti dešti, větru i přehřátí.

Ptáci mají rádi, když se kolem nich něco děje, ale zároveň potřebují i klid na odpočinek. Hluk, televize nebo neustálý pohyb lidí je můžou stresovat. A to pak vede k neklidu nebo škubání peří.

Představa voliéry plné různobarevných ptáků je lákavá, ale ne každému druhu se to bude líbit. Malí pěvci jako zebřičky nebo kanáři spolu většinou vycházejí dobře. Ale u větších papoušků už je potřeba hodně zvažovat – někteří jsou agresivní, jiní se bojí a schovávají.

Pokud jste začátečník, raději začněte s jedním druhem. A když už se rozhodnete pro více ptáků, myslete na to, že každý potřebuje svůj prostor, vlastní krmítko a úkryt. Tím se předejdete zbytečnému napětí nebo bojům.

Jak voliéra vypadá uvnitř

Voliéra není jen o mřížích. Uvnitř by mělo být co nejvíc přírodních prvků – větve, bidýlka různých tlouštěk, listí, a taky hračky. Ptáci jsou chytří a zvídaví – když se nudí, může se to rychle projevit na jejich chování.

Zrcátka, houpačky, zvonečky nebo schovávačky jsou skvělým zpestřením. A hlavně – voliéra se musí pravidelně čistit. Vyberte takovou, která má snadno vyjímatelné dno, aby údržba nebyla trápením pro vás ani pro vaše opeřence.

Voliéra je pro ptáka něco jako dům pro člověka. Chcete, aby se v ní cítil dobře, bezpečně a měl prostor být sám sebou. Nešetřete na místě ani na materiálu, nepodceňujte výběr druhu a dejte si záležet na vnitřním vybavení. Ptáci vám to vrátí zpěvem, hravostí a spokojeností.

Zdroj: quora.com, rspca.org.uk, iFauna