První pomoc pro divoká zvířata v horku: Někdy jim stačí nabídnout jen trochu čisté vody
Na beton se opírá polední slunce, vzduch se skoro nehýbe a horký asfalt pálí i přes podrážky. Lidé sahají po vodě a stínu, jenže naši drobní zvířecí sousedé to mají mnohem složitější. Přehřátí jim nehrozí jen v savanách, ale klidně i na rozpáleném sídlišti nebo na mýtině za chalupou.
Jak jim můžeme ulevit, když teploty lámou rekordy a z hmyzích křídel mizí energie rychleji než z baterky v mrazu? V následujících řádcích najdete jednoduché tipy, které zvládne opravdu každý – a často stačí pár minut a kapka vody.
Horko dopadá i na volně žijící sousedy
Že psi lapají po dechu a kočky zalézají do stínu, na to jsme zvyklí. Méně si ale uvědomujeme, že i ptáci, ježci, veverky nebo třeba žáby musejí během veder sáhnout na dno svých sil. Na slunci ztrácejí tekutiny, jejich organismus se přehřívá a vyhladovělá mláďata mohou padnout vyčerpáním dřív, než stačí dorazit pomoc.
Signály přehřátí – čeho si všímat
U savců si všimnete nezvykle zrychleného dechu, malátnosti, někdy i ztráty koordinace. Ptáci mohou držet zobák pootevřený a nápadně se načechrávat, jak se snaží odvádět přebytečné teplo. U hmyzu je varováním „parkování“ na zemi s křídly roztaženými do stran – nejde o lenost, ale o poslední možnost ochlazení.
Rychlá pomoc pro včely na balkoně i v parku
Včela, která přistane na rozpálené dlaždici, nepotřebuje přikrmování litry sladidla. Pomůže mistička s vodou a pár kamínků či korkových špuntů, aby měla na co dosednout, aniž by riskovala utonutí. V nouzi rozpusťte lžičku bílého cukru ve lžíci vody, kapičku nabídněte na lžíci a po prvním ochutnání nádobku odneste, aby nepřitáhla mravence.
Napáječky pro ptáky a drobné savce v městské džungli
Plastový podšálek od květináče, keramická miska nebo starý plech – to všechno se bleskově promění v oázu. Důležité je umístit vodu do polostínu, pravidelně ji měnit (nejlépe jednou denně) a nechat okraj pozvolna klesat od břehu do středu, aby i nejmenší ptáček měl šanci bezpečně přistát. Pokud se bojíte komárů, voda vydrží čistší, když ji na večer vylijete a ráno znovu doplníte.
Zvířecí „pitný režim“ v lese a na louce
Na výletě můžete pomoci stejně snadno: vezměte s sebou skládací látkový kelímek nebo PET lahev navíc. Když narazíte na vyschlé koryto, naplňte aspoň malou jamku vodou a přidejte kámen jako „schůdek“. Pro srny a divočáky je pár litrů kapky v moři, ale pro ještěrky, hmyz či ptáky znamenají rozdíl mezi žízní a úlevou.
Co dělat, když najdete kolabujícího ježka nebo zajíce
Nejprve se rozhlédněte, zda nejde jen o spící mládě – třeba ježci rádi polehávají i přes den. Pokud ale zvíře dýchá těžce, nebrání se kontaktu a působí dezorientovaně, přesuňte ho do stínu. Pár kapek vlažné (nikoli ledové) vody lze kápnout na jazyk pomocí stříkačky bez jehly nebo pipety. Pak volejte nejbližší záchrannou stanici pro volně žijící živočichy, kde poradí další kroky. Rozhodně ho nekrmte mlékem ani ovocem – rozbouřený trávící trakt by situaci zhoršil.
Kdy volat odbornou pomoc a co rozhodně nedělat
Telefonovat záchranářům je třeba v okamžiku, kdy zvíře krvácí, má křeče, zlomeniny, nebo je tak slabé, že ani nereaguje. Naopak neodnášejte mláďata „preventivně“ – často totiž jen čekají na rodiče. A už vůbec nezkoušejte laicky ochlazovat ptáka sprchou z hadice; mokré peří ztrácí termoizolaci a pták poté snadno prochladne v noci.
Malé kroky, velký efekt
Když každý z nás postaví na zahradu mělkou misku s vodou, nechá na okně rozkvetlý květináč plný nektaru a přibalí na výlet litrovku navíc pro případ nouze, získají naši divocí sousedé šanci přežít tropické dny bez zbytečného utrpení. Zkrátka – i malý skutek může změnit něčí celý příběh.
Zdroje: weforum.org, blog.nwf.org
