Sloni se téměř nepotí, k ochlazení těla často používají stříkanec vody z chobotu

Příroda nás svou rafinovaností asi nikdy nepřestane překvapovat. Třeba taková tepelná regulace u slona není o klasickém pocení, ale o dokonalé souhře více chladících metod. Přeci jen platí, že čím je zvíře větší, tím hůř odvádí teplo, ale slon to zvládá na jedničku.

Pro lepší znázornění toho, jak jsou sloní mechanismy unikátní, je potřeba si uvědomit, že se jedná o největší suchozemského tvora na planetě. Jeho obrovské tělo denně spálí až 70 000 kalorií. To jen dokazuje, že jeho tělo je obrovskou továrnou na teplo.

Jenže povrch jeho těla je oproti této mase příliš malý, než aby slona zvládal ochladit. Navíc má slon jediné potní žlázy umístěné u nehtů na nohou. To je pro chlazení takového obra účinné stejně, jako byste hasili stepní požár injekční stříkačkou.

Jaké anatomické zázraky můžeme vidět na první pohled?

Sloni žijí ve velmi teplých oblastech planety země a je tak zřejmé, že musí disponovat určitými chladícími mechanismy. Některé z nich nalezneme právě na povrchu jejich těla.

Možná byste to neřekli, ale pro teplotní pohodu slona jsou nezbytné jeho velké uši. Třeba slon africký se může pochlubit ušima, které mohou tvořit až pětinu povrchu těla. Možná jste si při návštěvě zoologické zahrady nebo sledování dokumentu v televizi všimli, jak s nimi pořád mává. Právě tak se totiž slon chladí.

V uších slona se těsně pod tenkou kůží nachází velmi spletitá síť cév. Když je pak slonovi horko, na pumpuje do nich velké množství krve. Máváním ušima tuto krev pak ochlazuje. Je to velmi účinný mechanismus, se kterým dokáže slon během minuty zchladit neuvěřitelných 12 litrů krve.

Vraťme se však i ke kůži, i když se slon kůží nepotí, má pro něj důležitou funkci. Ačkoli je jeho kůže velmi tlustá, ukrývá jiné tajemství, a to ve svých vráskách. Tyto praskliny a záhyby totiž dokáží zadržet až desetkrát více vody než kůže hladká. Když se tak slon postříká nebo vyválí v bahně, vlhkost v jeho kůži zůstává dlouho. Právě takto vlastně slon nahrazuje pot. Aby tento mechanismus fungoval, co nejlépe, stává se navíc kůže v horku propustnější a lépe tak odvádí teplo z těla ven.

Je tady však ještě jedna anatomická drobnost, a to sloní řídké chlupy. Tyto drátovité sloní chlupy na těle sice přímo nechladí, ale pomáhají s ochlazováním. Fungují totiž jako malá chladící žebra, která zvětšují povrch kůže a odvádějí tak teplo pryč od těla. I při slabém vánku mohou tyto chlupy zvýšit tepelné ztráty až o 20 %.

Mechanismy pro přežití spatříte i ve sloním chování

Je nezbytné si uvědomit, že sloni nejsou jen pasivní nositelé svých adaptací, ale chytře využívají i své okolí. To, co mnohdy považujeme za hru, je tak promyšlenou strategií. Patří sem i typické stříkaní těla chobotem.

Právě chobot je pro slona klíčový nástroj, protože s ním nasává vodu a stříká si ji po celém těle. Zaměřuje se však především na místo za ušima, kde jsou umístěny již dříve zmíněné cévy. Chobot pak slon používá i pro manipulaci s blátem, které si nanáší po těle, aby se ještě účinněji ochlazoval. Bahno jej totiž chladí po delší dobu, a navíc funguje i jako repelent.

Dalším osvědčeným mechanismem chování je pro slona válení se v bahně. Ochladí se tak okamžitě a efekt vydrží celé hodiny. Kromě toho mají sloni i vnitřní hodinky, během dne odpočívají. Aktivní jsou pak za soumraku, úsvitu a v noci.

Slon má však i skryté superschopnosti

Ačkoli se může zdát, že vše již uvedené představuje biologické mistrovství, ty nejúžasnější triky nám zůstávají skryté.

Kromě sloních uší odhalili vědci i další horká místa na těle slona, které fungují obdobně. Jsou to taková tepelná okna, která dokáže slon v případě potřeby otevřít.

Zásadnější je však objev, že sloni si neudržují stálou tělesnou teplotu jako my. Během horkých dní nechají svou tělesnou teplotu stoupnout i o několik stupňů. Teplo pak uvolňují v noci, kdy je chladněji. Ušetří tak obrovské množství vody.

Jak je zřejmé, metody, kterými se sloni chladí, představují evoluční dokonalost. Na rozdíl od jiných druhů živočichů se nejedná jen o jeden trik, ale dokonale sladěný systém. Svou roli v tomto procesu hraje nejen anatomie a fyziologie, ale i zažité vzorce chování. Slon je tak živoucím důkazem, že příroda si naši úctu zaslouží.

Zdroje: elephantaidinternational, journals.biologist, universityofnotredame