Výběr mazlíčka z většího vrhu: Nikdy si neodnášejte zvíře, kterému se nelíbíte!

Zvířecí mláďata dovedou okouzlit na první pohled. Jenže výběr nového parťáka není soutěž krásy. Někdy se totiž může stát, že právě ten nejroztomilejší o vás vůbec nestojí. V tu chvíli je lepší jít dál a vyčkat na vztah, který vznikne přirozeně.

Ve chvíli, kdy vstoupíte do místnosti plné malých chlupáčů, většina rozumu odchází. Všechno je hebké, roztomilé, šmátrá to po vás pacičkami a vydává přidušené zvuky. Člověk má chuť všechna sebrat a už je nikdy nepustit. Ale právě v takovém okamžiku je důležité zvolnit. Nevybíráte ponožky ani květináč. Berete si domů živou bytost, která s vámi bude denně sdílet prostor i ticho. Bude cítit vaše nálady a vy budete vnímat její. A to nefunguje podle návodu. Je potřeba hledat spojení, ne vzhled.

Pozorujte, než uděláte krok

Než se k mláďatům nakloníte, nechte si chvíli na rozhlédnutí. Kdo vás sleduje. Kdo se tváří nezaujatě. Kdo si hledí svého a kdo se zvedne a přijde blíž. Tohle první pozorování řekne často víc než dlouhé popisování povah. Během několika minut poznáte, která mláďata jsou průbojnější, která spíš opatrná a která jen tak pozorují, jak se situace vyvíjí.

Nejlépe se zpravidla adaptují ti jedinci, kteří působí vyrovnaně. Zvířata nejsou ani plachá, ani přehnaně vlezlá. Zajímavé může být i to, že si někdy všimnete rozdílů podle pohlaví. U koček se často říká, že kocouři bývají mazlivější, zatímco kočky si rády drží odstup. Není to pravidlo, ale může to leccos napovědět. Důležité ale je nedržet se za každou cenu šablon. Každé zvíře je osobnost a právě jeho jedinečný projev by měl být tím, co vás osloví.

Signály, které nelze přehlédnout

Pokud k vám mládě přistoupí, zůstane chvíli nablízku a působí klidně, může to být dobrý začátek. Nemusí skákat, olizovat vás nebo si sedat na klín. Stačí, že necouvá, nevysílá stres a ve vaší blízkosti se cítí přirozeně.

Někdy se ale stane, že vás zvíře zcela ignoruje nebo se přímo vyhýbá kontaktu. V takovém případě není nutné ho přesvědčovat. Některé vztahy jednoduše nevzniknou a je to tak v pořádku. Zvíře vás nemusí chtít a to není důvod k dotčenosti. Je to spíš důkaz, že má svůj vnitřní kompas a dává na něj.

Dlouholetí chovatelé upozorňují, že v takové chvíli je lepší odejít bez zvířete než se snažit vztah vynutit. Zvíře totiž pozná, když je tlačeno do něčeho, co necítí. A pak může být soužití plné napětí.

Lítost není dobrý rádce a vzhled může klamat

Častou chybou bývá výběr podle soucitu. Nejtišší a nejmenší mládě často vzbuzuje ochranné instinkty. Jenže tiše neznamená vždy vyrovnaně. Může jít o nemoc, slabost nebo prostě jen momentální nepohodu. Pokud nejste připraveni na zvýšenou péči nebo veterinární dohled, dejte raději šanci někomu, kdo na to má zkušenosti.

Stejně tak pozor na výběr podle vzhledu. Nejvíc to často schytají ta okatá, načechraná, co se na vás dívají jako z reklamy. Jenže hezký obal ještě nedělá vztah. Mnohem víc záleží na tom, co se skrývá uvnitř. Možná vás nakonec osloví nenápadné mládě, které si většina ani nevšimla. A právě s ním najdete to nejpevnější pouto.

Není výjimkou, že si pes zapamatuje první kontakt a podle něj se dál rozhoduje, jestli chce důvěřovat. Právě proto je první chvíle často klíčová. A není třeba ji uspěchat.

Někdy je správná volba neodcházet s nikým

Možná odejdete s prázdnou. Možná budete mít pocit, že jste něco ztratili. Ve skutečnosti jste ale udělali správnou věc. Přijali jste, že tentokrát jste nenašli toho pravého. To není selhání. To je respekt. K sobě i ke zvířeti.

Správný okamžik přijde. Až se mládě přiblíží, zůstane s vámi a nebude potřebovat nic víc než vaši přítomnost, budete vědět, že je to ono. Bez slov. Bez tlaku. Jen klid, který si sedne do srdce.

A právě kvůli téhle chvíli má smysl nespěchat a vybírat s citem. Protože mazlíček není ten, koho si vezmete. Ale ten, kdo si vás vybere.

Zdroje: iDnes.cz, Mazliccivpohybu.cz