Zajímalo vás, zda mají klimatické změny vliv na brouky? Tady je odpověď
V důsledku sucha posledních let byl v Německu zaznamenán výrazný úhyn stromů, který zanechal v lesích a parcích jasně viditelné mezery. Všechny klimatické prognózy naznačují, že k takovým událostem bude v budoucnu docházet častěji.
To vše má vliv i na hmyz a další živočichy v korunách stromů, které jsou útočištěm velké části biologické rozmanitosti a plní řadu funkcí, bez nichž se žádný les neobejde, píše web ScienceDaily.
Exotické dřeviny jako záchranné kotvy
Výzkumníci ukazují, že nepůvodní dřeviny mohou v době klimatických změn poskytovat také příležitosti, protože se stávají záchrannými druhy pro hmyz, když jeho hostitelské dřeviny lokálně odumírají. Důkazy o tom byly nalezeny v lužních lesích biosférické rezervace Midlde Elbe v Německu, kde se v sousedství jasanu ztepilého vyskytuje jasan červený. Ten zde byl vysazen na počátku 20. století kvůli své vysoké odolnosti vůči povodním.
„V letech 2016 a 2017 jsme analyzovali biodiverzitu brouků v korunách obou druhů stromů,“ vysvětluje Andreas Floren z pracovní skupiny JMU Systems Ecology, která kombinuje ekologii živočichů a bioinformatiku. Výsledky ukázaly, že největší diverzita brouků byla zjištěna na jasanu ztepilém, který se zřetelně liší od společenstev brouků jasanu červeného.
Téměř úplné odumření jasanu ztepilého v důsledku sucha
Od analýzy v roce 2020 uhynulo více než 80 % původních jasanů. Fauna brouků na stromech se kvůli těmto změnám dramaticky změnila.
„To svědčí o funkční restrukturalizaci ekosystému,“ vysvětluje Floren. Mnoho druhů přešlo na červený jasan a několik ohrožených druhů brouků ze sasko-anhaltského červeného seznamu se početně rozrostlo a stalo se sekundárními škůdci. Tito brouci se zavrtávají do kůry původních jasanů a ničí jejich lýkovou vrstvu.
Překvapivě se na všech stromech nevyskytovali býložraví brouci. Naopak bylo nasbíráno více dřevokazných a dřevožravých brouků. Draví brouci a brouci živící se houbami byli nyní sbíráni ve větším množství na stromech červeného jasanu.
Stromy jasanu červeného poskytují druhé nejlepší stanoviště
„Celkově naše údaje naznačují, že F. pennsylvanica by se mohl stát záchranným druhem pro původní faunu, pokud by jasan ztepilý vymizel, protože jasan červený poskytuje druhé nejlepší stanoviště,“ říká Floren. „To, že se neofyty stanou důležitými pro zachování původní fauny, je velmi neobvyklé a možné jen proto, že oba druhy jasanu jsou si blízce příbuzné.“
V biologii jsou neofyty rostliny, které byly na nepůvodní stanoviště zavlečeny lidskou činností. V současné době je zapotřebí dalšího výzkumu rozmanitosti a funkcí fauny stromového patra včetně neofytů, abychom byli připraveni na možné důsledky klimatických změn, protože to, co se stalo v lužních lesích, se může stát i v jiných lesích.
¨
Zdroj: sciencedaily.com