Zelené mosty pro zvířata umožňují snáz překonat silnice
Představte si, že jste jelen a potřebujete se dostat na druhou stranu rušné dálnice. Každý krok je nebezpečný, kolem vás sviští auta a šance, že přeběhnete bezpečně, je mizivá. Pro mnoho zvířat je to každodenní realita. Právě proto vznikají zelené mosty, které propojují přírodu tam, kde ji rozdělují silnice a železnice.
Zelené mosty, známé také jako ekodukty, nejsou jen běžné nadjezdy, po kterých přecházejí lidé. Jsou to speciálně navržené přechody pokryté vegetací, které umožňují bezpečnou migraci zvířat mezi jejich přirozenými stanovišti. Díky nim mohou zvěř i menší druhy, jako jsou ježci, lišky nebo dokonce hmyz, pokračovat ve svém přirozeném pohybu, aniž by se vystavovaly smrtelnému nebezpečí.
Jak zelené mosty fungují a proč jsou tak důležité?
Silnice a dálnice rozdělují krajinu na menší části a často izolují zvířata v jednom prostoru. To může vést k problémům s hledáním potravy, omezení přirozeného rozmnožování a v nejhorších případech až k vyhynutí některých druhů. Zvířata se navíc často pokoušejí silnice přejít, což způsobuje mnoho dopravních nehod.
Zelené mosty tento problém řeší tím, že propojují dříve rozdělené oblasti. Jsou pokryté trávou, keři a někdy i stromy, aby co nejvíce připomínaly přirozené prostředí. Staví se na místech, kde zvířata pravidelně přecházela ještě předtím, než byla krajina přetnuta silnicí. Často jsou doplněné vodními toky nebo živými ploty, které zvířata intuitivně navádějí správným směrem.
Nejde ale jen o velké savce, jako jsou jeleni a divočáci. Studie ukazují, že ekodukty využívají i drobní savci, plazi, a dokonce i hmyz. Každý prvek mostu je proto pečlivě navržen tak, aby co nejvíce odpovídal přírodním podmínkám a byl pro zvířata lákavý.
Jak vypadají zelené mosty ve světě?
Zelené mosty nejsou jen evropským fenoménem. Po celém světě existují podobné stavby, které pomáhají různým druhům zvířat přežít v moderním světě plném asfaltu a betonových bariér.
Například v Austrálii mají speciální krabí tunely, které umožňují milionům krabů bezpečně se dostat z pralesa na pobřeží. Každý rok by jinak jejich migrace zablokovala silnice na Vánočním ostrově. V Kanadě zase vznikl jeden z prvních zvířecích mostů na světě, který vede přes ropovod a chrání migrující losy. V Německu mají dokonce Netopýří tunel, který umožňuje těmto nočním tvorům bezpečně přezimovat v chráněných podmínkách.
V České republice najdeme osm ekoduktů, například Cholupice I, II a III, které propojují krajinu u Cholupické bažantnice. Ekodukt Hrabůvka je široký téměř 50 metrů a navržený pro pohyb velké zvěře. Ekodukt Dolní Újezd byl první svého druhu v Česku a funguje už od roku 1999.
Jak zelené mosty mění krajinu?
Kromě toho, že ekodukty pomáhají zvířatům bezpečně se pohybovat, mají i další pozitivní vlivy na krajinu. Často se na nich vytvoří nový ekosystém, kde rostou druhy rostlin, které by v okolí běžně neměly šanci přežít. Hustá vegetace na mostech navíc funguje jako přirozená bariéra proti hluku a světlu, což pomáhá nejen zvěři, ale i lidem žijícím poblíž.
Mnohé z těchto staveb se stávají nejen místem pro migraci zvířat, ale i zajímavými body na mapě pro turisty a milovníky přírody. V některých zemích jsou ekodukty součástí naučných stezek a slouží k osvětě o ochraně přírody.
Zdroj: České dálnice, ŘSD ČR
