Zrak zvířat a lidí: Koně a psi nepoznají rozdíl mezi červenou a zelenou, orel vítězí v ostrosti zraku

Všichni se nedíváme na svět stejnýma očima. A nejde jen o to, zda jste od přírody optimisté, nebo realisté, ale i o to, v jakém se narodíte těle. Pokud byste totiž přišli na svět jako koně, pak byste nedokázali zrakem rozeznat rozdíl mezi červenou a zelenou barvou. V čem dalším se zrak lidí a zvířat odlišuje? A v čem je naopak podobný?

Kočka lépe vidí v noci, ale hůře rozpoznává barvy

Největším rozdílem mezi lidským a kočičím viděním je sítnice. Kočky mají vysokou koncentraci tyčinkových receptorů a nízkou koncentraci čípkových receptorů. U lidí je tomu naopak, a proto nevidíme tak dobře v noci, ale lépe rozeznáváme barvy. Kočky nevidí jemné detaily ani syté barvy, ale mají lepší schopnost vidět ve tmě díky vysokému počtu tyčinek v sítnici, které jsou citlivé na slabé světlo. Díky tomu kočky vidí zhruba na šestinu množství světla, které potřebují lidé.

Je rozšířeným omylem, že kočky nevidí žádné barvy, pouze odstíny šedé. Kočičí vidění je podobné jako u člověka, který je barvoslepý. Vidí odstíny modré a zelené, ale červená a růžová je může zmást. Ty se mohou jevit spíše jako zelené, zatímco fialová může vypadat jako jiný odstín modré.

Psí vidění se podobá kočičímu

Psi, navzdory všeobecnému přesvědčení, nevidí svět černobíle. Jejich vidění se ve skutečnosti nejvíce podobá kočkám, protože jsou v podstatě červeno-zeleně barvoslepí. Na rozdíl od koček však mají psi na sítnici pouze dva různé typy čípků, což jim poskytuje tzv. dichromatické vidění. Lidé se však od psů liší i v dalších ohledech, včetně menší citlivosti na jas i variace odstínů šedé. Psi jsou také ve srovnání s lidmi velmi krátkozrací.

Kůň má monokulární vidění s rozsahem 350 stupňů

Koně, stejně jako psi, nedokážou vnímat rozdíl mezi červenou a zelenou barvou. Koně se pak mohou pochlubit působivým monokulárním viděním v rozsahu 350 stupňů. To je dáno umístěním jejich očí na boku hlavy a umožňuje jim vidět téměř až za sebe.

Orli a draví ptáci mají skvělou ostrost zraku

Orli a další draví ptáci jsou králi zvířecí říše, pokud jde o ostrost zraku. Jejich sítnice je nejen plná světločivných čípkových buněk, ale mají také mnohem hlubší foveu – strukturu bohatou na čípky v zadní části oka -, která funguje jako teleobjektiv fotoaparátu. Jejich rohovka – průhledná vnější část oka – má také schopnost měnit tvar, aby lépe zaostřila na blízké i vzdálené objekty. Díky tomuto úžasnému zraku dokáže káně zahlédnout králíka, který mrská ušima, na vzdálenost dvou kilometrů.

Zdá se nám, že lidé žijí v jasném, barevném světě. Kdybychom však viděli barvy stejně jako orel, viděli bychom svět ještě zářivěji, s jasnými barvami vykreslenými v neuvěřitelné škále odstínů.

Orli vidí barvy živěji než my, dokonce vidí i ultrafialové světlo. Schopnost vidět ultrafialové světlo jim dává schopnost rozpoznat stopy moči zanechané kořistí.

Žraločí oči se podobají člověku, umí ale vidět elektrické vibrace

Žraločí oči mají různé tvary a velikosti, ale přesto mají žraloci a lidé mnoho společných vlastností, pokud jde o oči. Jejich stavba je pozoruhodně podobná té naší. Žraloci však například dokážou očima detekovat elektrické vibrace. Mají také průhledné oční víčko, které jim pomáhá vidět a zároveň chrání jejich oči. Aby žraloci lépe viděli v tmavé vodě, mají za sítnicí vrstvu zrcadlových krystalů. Tyto krystaly dávají světlu další možnost zachytit se na sítnici. Tyto světlo recyklující krystaly umožňují žralokům desetkrát lepší vidění než lidem v čisté vodě.

Zdroj: Eyesite