Zvíře často utíká? Zkuste čipování a další postupy, které vám usnadní jeho nalezení
Ze statistik vyplývá, že se ročně ztratí až 14 % domácích mazlíčků. Stačí totiž málo – nezvyklý zvuk, hárající fena nebo čerstvá stopa divokého zvířete – a váš milovaný čtyřnohý kamarád vám rázem zmizí z dohledu.
Snažte se na možný útěk připravit
Útěku sice nemůžete zabránit, můžete se ale na něj aspoň připravit. Prvním krokem je zavedení čipu veterinářem, například v případě psů. Ujistěte se po tomto zákroku, že je čip zanesený do Národního registru majitelů zvířat a že vás v případě nalezení bude možné zkontaktovat. Pokud nechcete čip, můžete vašemu psovi nechat vytetovat číslo na vnitřní stranu ucha. Také tetovací číslo bývá uvedeno v registru.
Pořiďte si také obojek s psí známkou a vaším kontaktem. Je to jednoduché a případný nálezce vašeho psa vás bude moct snadno zastihnout.
Mějte čip a známku vždy, když opouštíte domov, i třeba jen na chvíli. Nikdy nevíte, co se může stát – váš pes se něčeho lekne, a v takových chvílích nad sebou ztrácí kontrolu. Když už se někam dostane, často nezná cestu zpět. Proto tyto dva základní body opravdu nepodceňujte a mějte psa pečlivě označeného.
Co dělat, když váš pes zmizí?
Snažte se co nejdéle zůstat na místě. Pes se většinou vrací, i když někdy až za několik hodin. Pokud nemůžete zůstat, aspoň zde nechte bundu, deku z auta a podobně. Pravidelně se na místo se vracejte, je pravděpodobné, že tam psa najdete.
Lepší variantou samozřejmě je, pokud můžete zůstat. Pokud k zaběhnutí dojde v okolí vašeho domova, zůstaňte aspoň 15 minut na místě, odkud pes utekl. Volejte na něj, pískejte – pokud možno veselým tónem. Vydávejte známé zvuky, jako jsou například cinkání misek s jídlem, klepání vidličkou o konzervu nebo zatřesení dózy s oblíbenými pamlsky.
Jestliže jste na procházce dál od domova, volejte, pískejte a zůstaňte nějakou dobu na místě. Choďte po vašich oblíbených trasách. Zkontrolujte na nich hlavně oblíbená místa, například kde ho pouštíte na volno. Někteří psi jsou velmi chytří. Když vás ztratí z dohledu, tak se vrátí na parkoviště k vašemu autu. Pomoct vám může také případný kamarád se psem, který umí stopovat. Jeho pes může snadno zachytit pach vašeho psa a poštěkáváním ho přivolat zpět.
Nic nezafungovalo? Zeptejte se kolemjdoucích, případně jim na sebe dejte kontakt, kdyby vašeho psa zahlédli. Řekněte jim jeho jméno, popište, jak vypadá, a jak se k němu chovat, kdyby ho našli.
Poté budete muset rozšířit okruh vašeho pátrání. Zavolejte na městskou i státní polici a nahlaste ztrátu psa. Rovnou se můžete zeptat, zda v posledních hodinách proběhl nějaký organizovaný odchyt psů ve vašem okolí.
Nahlaste ztrátu psa a jeho údaje Národnímu registru majitelů čipovaných zvířat. Je možné, že nálezce vezme psího tuláka k veterináři, který při prohlídce zjistí pravého majitele a bude vás kontaktovat. Jestli máte zvíře z útulku, okamžitě útulek o jeho zmizení informujte. Kontaktujte taky Plemennou knihu a ztrátu jim nahlaste. Je totiž možné, že by někdo chtěl zvířeti dodatečně vystavit průkaz původu.
Obvolejte útulky a rozešlete jim fotku a popis. Kontaktujte nejen útulky ve vašem okresu, ale i v okresech sousedních. Pokud se vám zvíře ztratilo u hranic, podívejte se na stránky okolních zahraničních útulků.
Vylepte letáky s informací o ztraceném psovi na frekventovaná místa v okolí, nejlépe s fotkou a odměnou. Hodí se například hospoda, samoobsluha nebo škola. Děti jsou všímavé, mnoho psů bylo nalezeno právě díky nim. Letáky vyvěste i na okolních čerpacích stanicích. Můžete zadat inzerát do veterinárního měsíčníku, který odebírají veterináři a časopisu Myslivost, někdy pomůže i článek či placená inzerce v Blesku a podobně. V poslední době se nejvíce psů našlo právě díky letákům a hlášením místního rozhlasu a inzerci v regionálních tištěných novinách.
Kontaktujte technické služby. Zaměstnanci technických služeb denně projíždějí cesty. Zkuste je poprosit o pomoc. Ať už s předáním informace, zda nenašli nějaké přejeté zvíře nebo zda si nevšimli osamoceného psa v okolí místa zaběhnutí.
Obraťte se také na myslivce a lesníky. Řekněte jim, že jste ztratili psa a popište jeho vzhled. Zabráníte tak případnému nedorozumění nebo nechtěnému ublížení. Myslivci totiž mohou zastřelit volně pobíhající psy v lese v domnění, že štvali zvěř.
Zaměřte svou pozornost i online. Sdílejte příspěvek s fotografií a informacemi o místě a čase ztráty na Facebooku nebo Instagramu. Existují také specializované skupiny a stránky věnující se hledání ztracených psů.
Jak se připravit na trvalou ztrátu?
Ztracený domácí mazlíček vás může rychle uvrhnout do víru emocí a smutku. Nejtěžší je nejistota, hlavou nám víří spousta otázek, jako například: „Kde teď je?“, „Je v pořádku?“
Bohužel neexistuje žádný časový horizont, kdy se věci začnou zlepšovat. Smutek není vždy přímočarý proces.
Zdroje: utulek-kralupy.estranky.cz, www.ireceptar.cz, www.psychologytoday.com, www.thekennelclub.org.uk