Zvířecí umění slouží jako nástroj k získání žádaného protějšku

Ve světě zvířat hrají roli nejen instinkty a příroda, ale i neuvěřitelná kreativita. Některé druhy předvádějí při námluvách tak složitá „představení“, že by se za ně nemusel stydět leckterý umělec. Rajky s tanečními rituály nebo ryby, které si pečlivě vybírají partnera podle detailů – to všechno ukazuje, jak důmyslně funguje příroda, když přijde na hledání lásky.

Rajky: tropičtí performeři s plánem

Rajky – nádherní ptáci z Papuy Nové Guiney a okolních oblastí – jsou tak trochu baletky pralesa. Samci některých druhů připravují vlastní „jeviště“, uklidí okolí, a pak tam předvádějí promyšlené tanečky, často za doprovodu výrazného zpěvu. Co je zajímavé – není to jen náhoda, ale výsledek velmi konkrétní strategie.

Vědci zkoumali desítky druhů rajek a zjistili, že samci kombinují různé signály – barvy, zvuky a pohyby – a vždy záleží na prostředí. Třeba ti, co tančí na zemi, sází víc na choreografii. Ti vysoko ve stromech zase na barvu peří a zpěv. Výsledkem je velmi komplexní rituál, kterým samci dokazují samicím, že stojí za pozornost.

Je to trochu jako rande – nestačí mít jen dobrý vzhled nebo šarm, ideálně obojí. Rajky to pochopily dávno před námi.

Když ryby přemýšlejí, koho chtějí

Možná to zní zvláštně, ale i ryby se dokážou chovat vybíravě. Například australský druh hlaváče (konkrétně Desert goby) žije v extrémních podmínkách, a přesto zvládne při námluvách rozehrát promyšlenou taktiku.

Samečci si zpravidla vybírají největší samice – ty totiž kladou nejvíc jiker. Čím delší dobu ale musí samec čekat na příležitost k páření, tím méně náročný se stává. Nakonec mu postačí i menší samička – hlavně že nějaká je.

Je to vlastně podobné jako u lidí – pokud člověk dlouho nikoho nepotká, začne trochu slevovat z nároků. Evoluce totiž funguje podle jednoduchého pravidla: něco je vždycky lepší než nic.

Tančí, zpívají, staví. A všechno má svůj důvod

Kromě rajek a hlaváčů existuje celá řada dalších živočichů, kteří do svých námluv vkládají pozoruhodné úsilí.

• Albatrosi provádějí synchronizované tance, které se učí celé roky, než dospějí.

• Ptáci lyrochvostové imitují okolní zvuky včetně lidských hlasů, motorových pil nebo fotoaparátů – a dělají to s ohromující přesností.

• Samečci německých střevlíků dokonce samicím nosí „dárky“ – a čím je dar kvalitnější, tím větší je šance, že samice kývne.

Všechna tahle námaha má jediný cíl: zaujmout a uspět. Přitom nejde jen o vzhled. Často hraje roli i vytrvalost, rytmus nebo schopnost přesvědčit, že samec je silný, zdravý a bude dobrým otcem.

Láska je tvrdá dřina. I v přírodě

Při pohledu na tyto fascinující příklady si člověk uvědomí, že námluvy nejsou jen lidskou záležitostí. Zvířata do nich vkládají často víc energie než my – a to bez mobilu, parfému nebo seznamky.

Jejich rituály jsou nejen krásné, ale i účelné. Příroda je naučila, že partnera si nevybíráme jen podle vzhledu. Záleží i na tom, jak moc jsme ochotní bojovat, tančit nebo třeba postavit ozdobný dům z klacíků – jako to dělají satyrkové (bowerbirds).

Nakonec je tedy jedno, jestli jste ryba, pták nebo člověk – pokud chcete zapůsobit, musíte být originální a dát do toho srdce. A trochu toho tance taky neuškodí.

Zdroj: ekolist.cz, bravicko.cz