Liška sleduje rosomáka, který před ní dělá kotrmelce

Liška je malá až středně velká psovitá šelma. Od většiny ostatních psovitých šelem se však liší extrémně huňatým ocasem, který je často stejně dlouhý jako její hlava a tělo. A kromě toho to jsou navíc extrémně chytrá stvoření.

Liška versus rosomák

Lišky obývají lesnaté oblasti, ale vyskytují se i na pouštích, pastvinách a v horách. Své domovy si hloubí, protože nory poskytují bezpečný úkryt pro mláďata, místo k ukládání potravy a chladné místo ke spánku. Lišky tvoří monogamní párové páry, které spolu zůstávají po mnoho let. Když má samice mláďata, samec jí s péčí o ně pomáhá lovem potravy.

Přestože jsou lišky dravci a loví jiná zvířata pro potravu, není známo, že by byly agresivní vůči člověku, pokud se necítí ohroženy. Díky tomu jsou oblíbené mezi milovníky zvířat, protože je můžete vidět zblízka, aniž by vám ublížily. Lišky jsou navíc zvídavá stvoření, o čemž se můžete přesvědčit na videu níže. Naskytne se vám podívaná na lišku a rosomáka uprostřed paseky. Zdá se, že rosomák se před liškou předvádí, kdy dělá z kopce jeden kotoul za druhým, ale pravděpodobně se jen lišku snaží odlákat pryč.

Jak lišky loví?

Lišky jsou inteligentní, přizpůsobiví a oportunističtí predátoři. Sežerou téměř jakékoliv malé zvíře, které se jim podaří ulovit, včetně hlodavců, králíků, ptáků a hmyzu. Lišky nepotřebují lovit každý den, aby přežily; pokud musí, vydrží bez potravy i týdny. Když však loví, obvykle se snaží najít nějakou kořist, kterou lze snadno ulovit. Pokud není k dispozici žádná kořist, lišky sežerou to, co uvidí v odpadcích nebo zbytky po zabití jiných zvířat.

Lišky jsou noční zvířata, což znamená, že jsou aktivní v noci. Když je venku tma, používají lišky k vyhledání kořisti svůj sluch. Naslouchají například drobným zvířatům pohybujícím se v trávě nebo v podrostu. Pokud liška uslyší, že se v blízkosti něco pohybuje, bude to sledovat, dokud se nedostane dostatečně blízko, aby to mohla chytit svými ostrými drápy a zuby.

Zdroj: a-z-animals.com, Youtube