Mroži jsou překvapivě společenští, ale jejich záliba v kontaktu často způsobuje konflikty
Na první pohled budí respekt – robustní tělo, impozantní kly a výraz, který vzbuzuje jak úctu, tak jakousi nevysvětlitelnou náklonnost. Mrož, jeden ze symbolů arktického světa, fascinuje odolností vůči extrémům. I když žije daleko od lidských obydlí, jeho život přitahuje pozornost.
Král chladu a mistr adaptace
Život v Arktidě vyžaduje výjimečné schopnosti – a mrož je rozhodně má. Pod jeho silnou kůží se skrývá masivní vrstva tuku, která může tvořit až třetinu celkové váhy. Nejde jen o zásobu energie, ale o nezbytnou ochranu před chladem. I v ledových vodách těsně nad bodem mrazu si tak udrží tělesné teplo.
Kůže, zejména v oblasti krku a ramen, připomíná pancíř – chrání ho při soubojích i kontaktu s ostrým ledem. A když se ponoří? Jeho srdce zpomalí, aby šetřil kyslík – pod hladinou tak vydrží i 20 minut bez nadechnutí.
Potápěč a sběrač: Jak mrož hledá potravu
Na mořském dně se mrož proměňuje v trpělivého sběrače. Díky citlivým vouskům – tzv. vibrisům – dokáže i v zakalené vodě přesně najít mlže, které pak vysává z lastur silným podtlakem. Po hostině po něm zůstává dno doslova poseté prázdnými schránkami.
Ačkoli se občas potopí i do větších hloubek, nejčastěji loví v mělčinách. A je to pořádný jedlík – denně spořádá klidně 70 až 100 kilogramů potravy.
Kly: Univerzální nástroj a symbol postavení
Mroží kly nejsou jen na okrasu. Jsou to přerostlé špičáky, které rostou celý život. Pomáhají při obraně, soubojích o samice, dokonce i při šplhání na kluzké kry. U samců bývají výraznější – a právě podle nich se určuje „kdo je tady pánem“. I když jsou mroži obrovští, většinu času se konfliktům spíš vyhýbají.
Tlupy, zvuky a rodičovská péče
Na pevnině či ledu mroži tvoří početné skupiny, často i v řádu stovek. Samci a samice většinou žijí odděleně a setkávají se jen při páření. Komunikace mezi nimi je pestrá – troubení, bučení nebo rytmické ťukání kly do ledu tvoří jakýsi jazyk tlupy. Každý mrož má přitom svůj vlastní hlas, díky čemuž se poznají i ve změti mnoha různých zvuků.
Matky své potomky chrání s obdivuhodnou péčí. Kojí je až dva roky a drží je stále nablízku. Mléko obsahuje až 30 % tuku, což malým mrožíkům pomáhá rychle přibírat a nezmrznout.
Mroží láska k tělesnému kontaktu
Snad žádné jiné zvíře této velikosti neprojevuje takovou potřebu blízkosti. Mroži leží natěsnaní jeden na druhém, v několika vrstvách, často bez ohledu na osobní prostor. Kontakt je pro ně důležitý – pomáhá udržet teplo, snižuje stres a upevňuje vztahy uvnitř skupiny.
Když těsnost přeroste v problém
Ale kde je hodně těl pohromadě, tam občas dojde na šarvátky. Ne snad že by byli mroži agresivní – spíš občas netrpěliví. Když se několikatunový samec snaží vmáčknout mezi další stejně velké kusy, občas to skončí šťouchancem nebo hlasitým bručením.
Konflikty nejčastěji vznikají kvůli nedostatku místa, nechtěnému přelehnutí jiného jedince nebo během soubojů o nejlepší pozici – blízko vody, ve stínu nebo při páření. I když jsou souboje samců dramatické, většinou končí bez vážnějších zranění. Kly slouží spíš k výhružkám než k samotnému útoku.
Sladká vsuvka: Jak vznikl nanuk Mrož?
Zvláštní kapitolu v českém mrožím příběhu představuje legendární nanuk Mrož. Na trhu se objevil v roce 1962 a od té doby si získal srdce všech generací. Výrobce chtěl propojit chladivý zážitek s ikonou arktického chladu – a tak vznikl ovocný nanuk s tvarohovou náplní a maskotem v podobě červeného mrože.
Zdroje: wikipedia.org, arcticwwf.org, Prima ZOOM, Apetit Online
