Nepsaná etiketa venčení: Svého psa mějte stále pod dohledem

Venčení psa může být radostí i noční můrou – záleží na tom, koho potkáte. Někdy máte štěstí a narazíte na lidi s úsměvem, kteří mají psa pod kontrolou, pozdraví a jdou dál. Jindy narazíte na typy lidí, kteří vám vynadají, protože se jejich volně pobíhající pes nepohodl s vaším, nebo vás málem stáhnou do příkopu s flexi vodítkem.

I když je každý pes jiný a každý páníček má jiný přístup, existují zásady, které by měly platit univerzálně. Nejsou vytesány do kamene, ale zjednodušují život všem – lidem i zvířatům. Pojďme se podívat, co všechno by měl ohleduplný pejskař vědět (a dodržovat), když vezme svého chlupáče ven.

Můj pes, moje zodpovědnost – za všech okolností

Základní pravidlo všech pravidel. Je jedno, jestli máte čivavu nebo německého ovčáka. Za svého psa nesete plnou zodpovědnost. To zahrnuje jeho chování, interakce s lidmi a jinými psy, případné škody i nečistoty.

TIP: Sledujte svého psa – nejen očima, ale i intuitivně. Všímejte si jeho řeči těla. Včasným přivoláním můžete předejít nepříjemnostem.

Ne každý pes je extrovert

Někteří psi jsou milí, společenští a nevadí jim jiní chlupáči ani lidé. Jiní jsou naopak bázliví, reaktivní, nemocní nebo třeba ve výcviku. Nepředpokládejte automaticky, že každý pes touží po kontaktu.

Potkat druhého psa = ZEPTAT SE, než svého pustím blíž. Pokud vám někdo odpoví „raději ne“, je to jeho právo a ne důvod ke znechucení. Každý majitel zná svého psa nejlépe.

TIP: Ideální otázka zní: „Můžou se pozdravit?“ Ne křičet: „On je hodný!“, zatímco váš pes běží napřed.

Vodítko: znak respektu, ne slabosti

Je chvályhodné, že máte psa, který poslouchá na slovo a vypadá, že by mohl recitovat básně. Ale vždy byste měli mít po ruce vodítko – a použít ho, když se blíží jiní psi, děti, lidé na kolech nebo osoby, které se psů bojí.

Ve městech je pes bez vodítka často nejen neetický, ale i nelegální. V parcích, lesích a volné přírodě to záleží na situaci – a na tom, koho potkáte.

TIP: Když jiný pes jde na vodítku, dejte toho svého taky. Je to tichá domluva mezi ohleduplnými pejskaři.

Flexi vodítko = úraz čekající na správnou chvíli

Flexi vodítka, tedy samonavíjecí provázky, bývají zdrojem mnoha karambolů. Když se pes rozběhne přes cyklostezku nebo mezi děti, často si toho páníček ani nevšimne. Navíc se tenký provázek snadno zamotá do nohou nebo způsobí bolestivý šrám.

TIP: Používejte flexi vodítko jen tam, kde máte přehled a dost místa. Ve městě ho vždy zajistěte na krátkou vzdálenost.

Exkrementy nejsou hnojivo. A tráva není záchod pro každého

Možná to zní banálně, ale stále platí: po svém psovi uklízejte. Bez výmluv, bez výjimek. Dokonce i v lese nebo „v rohu parku, kde to nikdo nevidí“. Jde o základní ohled vůči ostatním lidem i pejskům, kteří tam chodí.

TIP: Mějte u sebe víc pytlíků – nejen kvůli sobě, ale i když potkáte někoho, kdo zrovna žádný nemá.

Psi se nemusí kamarádit. Ani vy s jejich páníčky

Venčení není povinná společenská událost. Některé psy (i lidi) kontakt s jinými stresuje. A ne každý si chce povídat. Pokud narazíte na někoho, kdo se vám nehrne do konverzace, berte to s respektem. Stejně tak pokud se psi vzájemně ignorují nebo si nesednou – netlačte je do spřátelení.

TIP: Pokud cítíte napětí mezi psy, raději se rozlučte a pokračujte dál.

Nezvaný kontakt? Ne, děkuji. Ani od vašeho zlatíčka

Jedete na kole, běžíte, sedíte v parku, a najednou u vás sedí cizí pes. Slintá, očichává tašku nebo na vás skočí. A jeho majitel v dálce mává: „On si jen hraje!“ Jenže kontakt, který není vítán, je rušivý. Mnozí lidé (a děti) se psů bojí, jiní třeba mají alergii.

TIP: Učte psa nevšímat si cizích lidí, pokud k nim není pozván. A v místech, kde se pohybují lidé, ho mějte raději u sebe.

Zdroje:  reddit.com, Country Life