Příběh ztracené kapybary: Zmizela na Náchodsku, později se našla
Na Náchodsku se nedávno rozpoutalo nečekané napětí, když z parku v České Skalici zmizela kapybara Fifinka. Po napínavém týdnu stráveném v přírodě se však sama vrátila. Její návrat ukázal sílu spolupráce, trpělivosti a porozumění mezi lidmi a zvířaty.
Ve dnech kolem 12. května zmizela zklidněná kapybara Fifinka beze stopy z výběhu. Majitel parku Luboš Moravec i zaměstnanci byli v šoku. Plot byl neporušený, dvířka pevně zamčená a přesto Fifinka se prostě ztratila. Nastalo okamžité pátrání plné obav a otázek, zda zvíře někdo neodnesl. Ztráta takového tvora není jen provozní komplikací. Fifinka byla miláčkem návštěvníků, zvykla si na lidskou společnost a reagovala na jméno. Pro lidi v parku nebyla jen kapybarou, ale členkou zvláštní rodiny.
První stopy v přírodě
Zpočátku existovala i obava, že kapybara byla unesena. Přesto se ukázalo, že Fifinka si odbyla vlastní dobrodružnou dovolenou. Zaměřili se na okolí vodní nádrže Rozkoš, kde byl nasazen dron s termovizí a to se ukázalo jako správný krok. V sobotu večer zvíře lokalizovali, ale jakmile uviděla lidi, rychle se schovala do vody a zmizela z dohledového rádiusu.
Její přirozená ostražitost jí pomohla přežít, ale také komplikovala záchranu. Ve volné přírodě přestala důvěřovat lidem a jakýkoli pokus o přiblížení vyvolal útěk. Zvíře, které si ve výběhu s chutí bralo pamlsky z ruky, se najednou změnilo v plachého tvora, který mizel v rákosí dřív, než se člověk stačil přiblížit. Kolem vodních kanálů, kde ji lidé zahlédli, zůstávaly stopy tlapek a sešlapaná tráva, ale stopa byla vždy čerstvá jen na pár hodin.
Nástrahy plné dobrůtek
V neděli započala finální fáze záchrany. Ošetřovatelé rozestavili sklopce a nastražili dobroty, které Fifinka miluje. Banány, meloun a také vůně jejího partnera Vildy, který zůstal ve výběhu. Tato kombinace trpělivé taktiky a přitažlivých kamarádských i chuťových motivací přinesla úspěch. V parku zůstávali přes noc, sledovali okolí a tiše doufali. Každý šramot v křoví budil naději i obavy, jestli zvíře neodradí lidský pohyb nebo nečekaný hluk. Jeden ze zaměstnanců dokonce přespal v autě jen několik metrů od pasti a pravidelně kontroloval záznamy z kamery umístěné poblíž.
Šťastný návrat domů
Večer se kapybara objevila v areálu parku a byla chycena do sítě bez újmy. Zásah byl rychlý, nenásilný a opatrný. Když zaměstnanci parku uviděli Fifinku v bezpečí, mnohým z nich se ulevilo tak, že se neubránili slzám. Nešlo jen o pracovní povinnost. Měli k ní vztah. Někteří ji krmili jako mládě z lahvičky a sledovali, jak z ní roste zdravá, klidná a přátelská kapybara. Její návrat byl vnímán jako malý zázrak. Na ochranu jejího klidu a zotavení nyní zůstává ve výběhu do dokončení opravy plotu. Je klidná, žere s chutí a opět se nechá hladit. A i když už možná nepůjde k lidem tak ochotně jako dřív, postupně se její důvěra obnoví. Její srst je mírně zašedlá a místy mokrá, ale jinak se zdá být ve skvělé kondici.
Co nám příběh připomněl
Majitel parku plánuje zvýšit výšku plotu na jeden a půl metru, aby se podobné události neopakovaly. Fifinka se vrátila do karantény, je pod dohledem, ale všichni se těší, až se zase ukáže veřejnosti. Její váha nyní dosahuje kolem třiceti kilogramů, což je velký rozdíl oproti loňskému roku, kdy vypadala jako drobné miminko vychovávané z lahvičky.
Příběh Fifinky dopadl dobře díky souhře lidské vášně, techniky a empatie. Ukázal, že i velcí hlodavci mohou svým únikem rozpoutat opravdové dobrodružství. Především ale potvrdil, jak moc může člověk prožívat smazání mezidruhové hranice a jak cenné je, když se zvířeti dostane péče i respektu. A byť se tentokrát vrátila sama, příště už bude chráněna nejen pevným plotem, ale i láskou, která ji prostředí parku vždy hlídá. Možná si na svou divočinu ještě pár dní vzpomene, ale jedno je jisté. Doma je doma.
Zdroje: Novinky.cz, Náchodský deník.cz
