Tamagotchi: Péče o virtuálního mazlíčka pro nenáročné
To malé plastové vajíčko s černobílým displejem pípalo ve školní lavici vždy ve chvíli, kdy si zrovna někdo vytahoval učebnici. Budilo své majitele uprostřed noci kvůli hladu, hře nebo potřebě virtuální hygieny a když se na něj zapomnělo, zemřelo. Tamagotchi. Hračka, která v devadesátkách pobláznila děti, učitele i rodiče. Teď se vrací, v nové podobě, ale se stejnou dávkou nostalgie a (ne)dospělé péče.
Malé tělem, velké dopadem
Japonská firma Bandai uvedla Tamagotchi na trh v roce 1996. Původně šlo o způsob, jak děti naučit zodpovědnosti, bez nutnosti venčit nebo krmit cokoliv živého. A nastal masivní boom, kde si každé dítě na základce piplalo svůj digitální život. Do roku 2010 se prodalo přes 82 milionů kusů. A dnes, o dalších 14 let později, zažívá tato malá kapesní obludka nečekaný comeback.
Zpátky do budoucnosti
Tamagotchi se nevrací jako retro hračka do šuplíku nostalgiků. Nové modely mají Wi‑Fi, barevné displeje a umožňují propojení s jinými uživateli, třeba i přes aplikaci v telefonu. V Británii se dokonce otevřel první kamenný obchod zaměřený jen na Tamagotchi a Bandai hlásí dvojnásobný růst prodejů mezi lety 2022 a 2023. Kupující nejsou jen děti, ale i třicátníci a čtyřicátníci, kteří si chtějí připomenout dětství. Anebo si jen pořídit mazlíčka, který nežere granulky za 1500 měsíčně.
Detox ve velikosti klíčenky
V době, kdy máme displejů plné zuby a notifikace vyskakují i ve snu, přináší Tamagotchi tichou revoluci. Nabízí digitální kontakt, ale bez přístupu k Instagramu, Twitteru nebo Slacku. Prostě jen pípne, když chce pozornost, a pak si zas dá pokoj. Někteří psychologové to dokonce označují za formu digitálního detoxu s příchutí nostalgie. A podle průzkumu z USA se mnoho mladých lidí ke starým technologiím vrací právě kvůli úlevě od moderního světa. Ano, i Tamagotchi může být mindfulness.
Virtuální vztah s emocí
Existuje pojem Tamagotchi efekt. Označuje emoční pouto, které si člověk vytvoří s digitálním objektem. Zní to divně, ale funguje to. Je to podobné jako vztah s hlasovým asistentem, robotickým vysavačem, nebo postavičkou v The Sims, kterou pravidelně topíte v bazénu bez žebříku. Prostě péče a emoce, byť trochu jiné než u chlupatého štěněte.
A přiznejme si, pro ty, kteří se bojí závazků nebo nemají čas na živé mazlíčky, je Tamagotchi docela dobrý kompromis. Nepokouše návštěvu, nepočůrá koberec a neuteče vám v přímém přenosu na Instagramu.
Sběratelé a edice, co blikají
Kromě klasických modelů se objevují i sběratelské edice. Tamagotchi v Pokémon stylu, s Hello Kitty nebo Star Wars grafikou. Některé se prodávají za stovky dolarů na eBayi, jiné mají čekací listinu jako nové iPhony. Fanoušci sdílejí své mazlíčky na Redditu, zakládají si digitální hřbitovy nebo pořádají srazy. A ano, pořád existují lidé, kteří mají své první Tamagotchi z roku 1997, stále funkční. A v některých případech i se stejným mazlíčkem.
Tamagotchi možná nikdy nebude štěkat, vrnět nebo skákat radostí, když přijdete domů. Ale má něco jiného. Jednoduchost, roztomilost a schopnost nás na chvíli vrátit do doby, kdy jsme měli víc času než starostí.
