Zajímavosti o chobotnicích: Mají tři srdce a jejich krev je modrá
Představte si tvora, který vypadá jako z vědeckofantastického filmu: má osm chapadel, neuvěřitelně chytrý mozek a schopnost měnit barvu. Chobotnice jsou přesně takové a jejich „mimozemský“ dojem umocňuje i to, co se skrývá uvnitř jejich těla.
Mají totiž rovnou tři srdce a jejich krev je modrá. Nejde ale jen o nějaké rozmary přírody. Je to dokonale promyšlený systém, který z nich dělá pány oceánských hlubin.
Motor se třemi pumpami
Většina měkkýšů, třeba šneků, má oběhový systém spíše „na pohodu“. Jejich tělní tekutina se jen tak líně přelévá tělem. To by ale chobotnici, která potřebuje energii pro svůj velký mozek a bleskové útoky, absolutně nestačilo. Proto si evoluce pro ni připravila něco extra: uzavřený oběhový systém, podobný tomu, jaký máme my, lidé. Krev v něm sviští cévami pod vysokým tlakem a rychle roznáší kyslík přesně tam, kde je ho nejvíc potřeba.
Celý tenhle výkonný motor řídí hned tři srdce s chytře rozdělenými úkoly. Dvě menší srdce sedí přímo u žaber a jejich jediným posláním je nasát odkysličenou krev z těla a napumpovat ji do žaber, aby se „nadechla“ čerstvého kyslíku. Odtud pak čerstvě okysličená krev putuje do jednoho velkého a silného srdce, které ji jako hlavní pumpa rozešle do celého těla – od mozku až po poslední přísavku na chapadle.
A proč tak složitě? Představte si žábry jako hustý filtr. Když jím protlačíte tekutinu, ztratí tlak. Ryby to řeší jednoduše, ale jejich krev je pak za žábrami už trochu „unavená“. Chobotnice si to nemůže dovolit. Proto má ta dvě menší srdce jako takové „turbo“, které krev před žábrami pořádně natlakují. Díky tomu má pak hlavní srdce dostatek síly rozvést ji po celém těle.
Proč zrovna modrá krev?
Tenhle nadupaný systém srdcí je přímo spojený s další zvláštností – modrou krví. Zatímco naše krev je červená díky hemoglobinu se železem, chobotnice používají hemocyanin, který obsahuje měď. A právě měď při navázání kyslíku zmodrá. Když je kyslíku málo, krev je prakticky bezbarvá.
Má to ale jeden háček. Hemocyanin není žádný extra výkonný přenašeč kyslíku, zvládne ho přenést asi jen čtvrtinu toho co náš hemoglobin. A tady se kruh uzavírá. Protože je jejich krevní barvivo poměrně neefektivní, musela evoluce přijít s řešením: extrémně výkonným čerpadlem. Tři srdce a vysoký tlak jsou tu proto, aby kompenzovaly slabší výkon samotné krve.
Geniální adaptace s temnou stránkou
Tato kombinace se ukázala jako geniální pro život v chladných a hlubokých vodách, kde je málo kyslíku. V těchto podmínkách funguje modrá krev na bázi mědi lépe než ta naše červená. Jenže tahle citlivost má i odvrácenou tvář. Dělá z chobotnic tvory extrémně citlivé na okyselování oceánů. Změna pH vody může jejich krevní chemii rozhodit natolik, že ztratí schopnost efektivně přenášet kyslík. Mechanismus, který jim miliony let pomáhal přežít, se tak dnes kvůli lidské činnosti může stát jejich zkázou.
Paradox, který zastaví srdce
A to nejlepší na konec. Chobotnice většinou pomalu lezou po dně, což je pro ně nejpohodlnější. Když ale potřebují utéct nebo zaútočit, použijí „tryskový pohon“ – prudce ze sebe vystříknou vodu. Je to sice rychlé, ale má to nečekaný důsledek. Při tomto manévru se svaly stáhnou tak silně, že doslova zmáčknou žíly vedoucí k hlavnímu, systémovému srdci. To se přestane plnit krví a na chvíli prostě přestane bít.
Chobotnice tak při plavání zažívá dočasnou zástavu srdce a rychle se vyčerpá. Proto tento pohyb používá jen v nejnutnějších případech a raději se drží svého úsporného plazení. Je to dokonalá ukázka kompromisu mezi maximálním výkonem a základní životní funkcí.
Zdroje: britannica, wikipedia
