8 jedinečných motýlů. Motýl připomíná noční oblohu, jiný předstírá, že je suchý list a další je největší na světě

Přidat na Seznam.cz

Na celém světě se vyskytuje více než 17 500 různých druhů motýlů. Vyskytují se ve všech možných velikostech, barvách a tvarech. Seznam těch nejzajímavějších by byl hodně dlouhý, pojďme se tedy podívat alespoň na pár z nich, kteří vás rozhodně zaujmou.

1. Motýl jako hvězdná noc

Odborný název Hamadryas laodamia nemá v češtině ekvivalent, ale v angličtině se označuje jako Starry Night Cracker, což se dá volně přeložit jako praskající hvězdná noc. Přirovnání s oblohou je víc než příznačné, protože má na tmavém podkladu rovnoměrně rozmístěné světle modré skvrny připomínající hvězdy. Přední křídla samic jsou ještě navíc bíle pruhovaná. Slovo „Cracker“ v anglickém názvu poukazuje na praskající zvuk, který samci vydávají při vzletu.

Motýl má rozpětí 7 cm a nejčastěji se vyskytuje v Karibiku, ale také v jiných částech Střední Ameriky a v jihoamerické amazonské džungli. Nelétá na květy, ale raději si vybírá tekutiny z hnijících plodů a také ho přitahuje lidský pot.

2. Motýl s dračím ocáskem

Do této skupiny patří Lamproptera curius a Lamproptera meges, opět pro ně není český výraz, ale v angličtině se jim říká Dragontail Butterflies, tedy motýli s ocáskem draka. Jejich rozpětím se pohybuje od 4 do 5,5 cm. Křídla jsou v porovnání s jejich tělem poměrně malá, a proto musí rychle mávat, aby se vznášeli ve vzduchu. Lze je popsat jako trojúhelníková a průhledná s černými žilkami a okraji. V závislosti na druhu mohou být vzorovaná buď bílými, nebo zelenými liniemi. Zadní křídla jsou protáhlá do útvaru připomínající ocasy, nejsou jen na ozdobu, ale fungují jako řídítka, která pomáhají měnit dráhu letu.

Hledají potravu u sladkovodních zdrojů v tropických a subtropických deštných lesích Indočíny, Malajsie, Bruneje, Indonésie, Filipín, jižní Číny a východní Indie. Jejich hostitelskými rostlinami jsou Illigera burmanica a další druhy, které patří do rodu Žlutodřev.

3. Babočka paví oko

Babočka paví oko (Aglais io) je jedním z nejkrásnějších motýlů na světě. Horní část jeho křídel je rezavě červená, lemována buď černou, nebo šedou barvou, a má skvrny připomínající oko s kombinací odstínů modré, bílé, červené, žluté a fialové, zatímco spodní strana křídel je směs černé nebo hnědé.

Vyobrazení očí slouží jako ochranný mechanismus. Při ohrožení roztáhne křídla, aby svýma velkýma očima vyděsil predátory. Hnědě zbarvená spodní část slouží jako maskování, protože splývá s hnědou vegetací, jako jsou suché listy, větve a zemina. Pokud jeho obrana zbarvením selže, vydává babočka třením a máváním křídel syčivý zvuk, který predátory vyplaší a zajistí si bezpečný únik.

Samci a samice mají stejný vzhled, liší se pouze velikostí. Rozpětí křídel může dosahovat až 7 cm, přičemž samice bývají o něco větší. Kromě nektaru se živí také mízou ze stromů a nahnilým ovocem.

4. Bělopásek

Parthenos sylvia je druhem rychle létajících motýlů, kteří se vyskytují na Srí Lance, v Indii, Myanmaru, Thajsku, Malajsii, na Borneu, Filipínách, v Indonésii a na Papui-Nové Guineji. Horní křídla jsou většinou černá se vzorovanými tečkami a pruhy, na předních křídlech jsou nápadné bílé skvrny. Podobné znaky lze pozorovat i na spodní straně křídel, i když jsou světlejší. Existuje více než 25 poddruhů a v závislosti na zeměpisné oblasti, ve které se vyskytuje, jsou křídla zbarvena do různých odstínů od zelené přes modrou až po hnědou a žlutou.

Průměrné rozpětí křídel je 8,8 cm. Dávají přednost drobným květům jako jsou lantany. Byli také pozorováni, jak se bahní, aby se napili vody bohaté na minerály, která se nahromadila na půdě.

5. Motýl jako z rýžového papíru

Idea leuconoe, nebo také přezdívaný papírový drak, je největším zástupcem čeledi babočkovitých. Má rozpětí křídel 12-14 cm. Běžně se vyskytuje v nížinných deštných pralesích, zahradách a pobřežních mangrovových lesích Malajského poloostrova, Sumatry v Indonésii, Bornea, Filipín a Tchaj-wanu.

Tento průsvitný motýl dostal své přezdívky podle svého letu, který připomíná papír unášený ve vzduchu, a podle podobnosti s drakem sestaveným z černobílých novin. Jeho zbarvení slouží jako varování pro dravce, že je jedovatý, a způsob letu mu umožňuje plněji ukázat své zbarvení.

6. Motýl, co vypadá jako uschlý list

Kallima inachus má fascinující vzhled. Její zavřená křídla připomínají uschlý list, když je však otevře, odhalí se skrytá krása. Spodní křídla jsou hnědá a mají žilnatinu podobnou listům. Slouží jako maskování na ochranu před predátory, proto motýl vždy odpočívá se zavřenými křídly. Horní část křídel má pruh modré, oranžové a černé barvy a v něm vynikají dvě bílé tečky.

Tento motýl vykazuje polyfenismus, což znamená, že jeho barva se mění v závislosti na ročním období. Jeho křídla vypadají jako mokré uschlé listy v období dešťů a suché listy v období sucha. Pochází z tropických oblastí jihovýchodní, východní a jižní Asie.

7. Ptačí křídlo královny Alexandry

Ptakokřídlec Alexandřin (Ornithoptera alexandrae ) je s rozpětím cca 30 cm považován za největší druh motýla na světě. Jeho domovina je v nížinných deštných pralesích v Papuy-Nové Guineji. Samice jsou větší, mají širší a zaoblenější křídla a jsou hnědě zbarvené s bílými skvrnami. Samci jsou pestřeji zbarvení a to modrou, žlutou a zelenou barvou, která je protkána černými linkami. Hruď obou pohlaví pokrývají červené chlupy. Kvůli své kráse je bohužel ohrožen vyhynutím v důsledku nadměrného sběru.

8. Ptakokřídlec Rajah Brooke

Trogonoptera brookiana je národním motýlem Malajsie. Kromě toho se vyskytuje na Borneu, v Thajsku, Myanmaru a Indonésii. Rozpětí má 15 až 17 cm. Samci jsou černí s hrudí pokrytou červenými chloupky a jejich křídla mají zelené zubaté vzory, které mají zastrašovat predátory tím, že připomínají zuby v tlamě. Samičky však mají křídla zcela hnědá s bílou kresbou.

Ve svém rodu má celkem dva druhy, ten další je Trogonoptera trojana jehož samci mají na křídlech jemnější zelené až modravé znaky.

Zdroj: Owlcation, BioLib, BioLib, BioLib