Africký ježek: vše, co o něm potřebujete vědět, a proč si ho nepořizovat

Africký ježek je jako domácí mazlíček v módě, ale chovat ho doma není dobrý nápad. Vysvětlujeme, proč. V poslední době se rozmáhá zdánlivě neškodný, ale potenciálně nebezpečný trend: chovat ježky doma stejně jako kočky a psy.

Domovské stránky Instagramu a TikToku jsou plné rozkošných ježků, kteří jsou vystavováni na pohovce nebo v posteli, aniž by byly zohledněny jejich přirozené potřeby, píše portál greenme.it.

Hned na začátku je třeba upřesnit, že většina ježků, kteří se objevují na sociálních sítích, jsou ježci afričtí (Atelerix albiventris), jejichž původním prostředím jsou savany a suché oblasti střední Afriky. Toto exotické zvíře, známé také jako ježek trpasličí, je považováno za domácí zvíře a nepodléhá předpisům C.I.T.E.S. (Washingtonská úmluva o mezinárodním obchodu s ohroženými druhy volně žijících živočichů a rostlin). Tento druh by neměl být zaměňován s ježkem obecným (Erinaceus europaeus), známým také jako ježek evropský.

5 věcí, které byste měli vědět o africkém ježkovi, než si ho (ne)pořídíte
Jak bylo uvedeno výše, africký ježek je považován za domácího mazlíčka. Avšak ti, kteří se rozhodnou nechat si ho doma, příliš často nevěnují pozornost jeho potřebám. Abyste předešli jejímu utrpení, je důležité znát jeho zvyky a vlastnosti. Zde je 5 zajímavostí o tomto něžném zvířeti, které váží 250 až 600 gramů a v zajetí se může dožít až 10 let:

Přes den spí a v noci žije
Atelerix albiventris je noční zvíře. Zkrátka přes den spí a v noci je aktivní. Dny tráví nejraději v kmenech stromů nebo ve štěrbinách v zemi, zatímco v noci se vydává na lov červů, plžů a hmyzu, který dokáže odhalit díky svému vysoce vyvinutému čichu. V zajetí jsou tato zvířata chována v kovových klecích, často bez možnosti odpočinku, a jejich přirozený rytmus noční aktivity je pozměněn lidskými plány. Pohyb v kleci je navíc velmi omezený. Další důležitou informací o tomto druhu je, že na rozdíl od ježka evropského nehibernuje.

• 

Všežravý a v zajetí náchylný k obezitě a nemocem
Afričtí ježci jsou všežraví. Živí se především bezobratlými (včetně brouků, žížal, housenek, mnohonožek, termitů, mravenců, slimáků a pavouků), drobnými obratlovci (hady, ještěrkami, myšmi a žábami), ale také listy, kořínky a plody. Při chovu v zajetí však příliš často nejsou krmeni způsobem, který by vyhovoval jejich výživovým potřebám. Často jsou krmeni komerčním krmivem, které se používá pro psy a kočky a které má vysoký obsah kalorií a bílkovin. Tato situace vede k obezitě, onemocněním ústní dutiny a zažívacího traktu, a dokonce i k nádorům.

Je to samotářské zvíře
Ježek africký je od přírody velmi samotářské zvíře, s výjimkou období námluv a rozmnožování.

Jedinci mají tendenci se vzájemně vyhýbat, aby si nekonkurovali. Setkání se stejnými druhy často vede k agonistickému a obrannému chování, jako je vztyčování trnů, vydávání zvuků a útoky.

V zajetí jsou však často chováni společně (zejména na farmách) a nezřídka dochází k agresi, zejména mezi samci, k infanticidě a dokonce ke kanibalismu.

Brání se tvorbou pěny
Ne každý ví, že afričtí ježci se kromě útoku bodlinami chovají i zvláštním způsobem (tzv. mravenčením), když se ocitnou v přítomnosti jim neznámých látek. V takovém případě začne tento malý ježatý savec slinit a potřísní si tělo vzniklou pěnou.

Může přenášet několik zoonóz
Afričtí ježci představují riziko, které nelze podceňovat, pokud jde o přenos několika zoonóz. Mezi hlavní infekce spojené s těmito malými savci patří salmonely a bakterie Mycobacterium marinum, ale také plísně, virus vztekliny a herpesviry.

Nebylo by vzhledem k tomu všemu lepší nechat africké ježky v jejich přirozeném prostředí na pokoji?

Zdroj: greenme.it