Binturong je medvědí kočka, která není příbuzná ani kočkám ani medvědům
Binturong má obličej jako kočka a tělo jako medvěd, dlouhou, huňatou černou srst, bílé tuhé vousy a předlouhý ocas, který je stejně dlouhý jako jeho tělo. Binturongům se také říká medvědí kočky, ale tento název je poněkud zavádějící, protože nejsou příbuzní ani medvědům, ani kočkám. Místo toho jsou příbuzní cibetkám a fosám.
Zbarvení srsti binturongů se může lišit od černé po hnědou s bílými, stříbrnými nebo rezavými konečky. Jejich dlouhé ušní boltce a červenohnědé oči jim dodávají roztomilý vzhled, který však člověk nevidí příliš často.
Binturongové tráví většinu času na stromech, ale aby se dostali ze stromu na strom, musí obvykle slézt, protože nejsou zdaleka tak akrobatičtí jako opice. K uchopení větví jim pomáhají tlapy s dlouhými drápy.
Ocas binturonga je velmi silný a svalnatý, jeho poslední třetina je předsunutá a slouží jako další ruka při šplhání v korunách stromů. Kožovitý plát na špičce pomáhá ocasu držet se větví, po kterých binturong šplhá. Binturongové umí poměrně dobře plavat a mají dobrý zrak.
Prostředí a strava
Tyto medvídkovité kočky obvykle přes den spí vysoko v korunách lesů a rády se vyhřívají na slunci. Binturongové jsou především noční a pomalu se pohybují po svém domově na stromech, kde hledají ovoce. Z tohoto důvodu bývají často zaměňováni s lenochody. Stejně jako lenochodi mají i binturongové dlouhou huňatou srst, která udržuje jejich kůži suchou. Svou srst si upravují podobně jako kočky. Olizují ji a okusují a předními tlapkami si čistí obličej. Kromě člověka nemají binturongové žádné známé predátory.
Řadí se mezi masožravce, ale jedí téměř vše, co jim přijde k chuti: hlavně ovoce, ale také zeleninu, ptáky, drobné savce a ryby. Je známo, že se živí i mršinami, drobnými bezobratlými, vejci, listy a výhonky rostlin. Binturongové mají v lesích, kde se vyskytují, důležitou úlohu. Prostřednictvím svých výkalů pomáhají šířit semena z plodů, které sežerou, a pomáhají tak obnovovat deštný prales. Pomáhají také při hubení škůdců, protože chytají a požírají hlodavce.
Rodinný život
Samice binturonga je jedním z mála savců, u nichž dochází k opožděné implantaci, což samici umožňuje načasovat narození mláďat na vhodné podmínky. To znamená, že k páření může dojít kdykoli během roku, protože samice může ovlivnit, kdy se její mláďata narodí.
Samice jsou asi o 20 % větší a těžší než samci a jsou dominantním pohlavím. Samec někdy zůstává se samicí i po páření, a to i poté, co samice porodí. Mláďata binturongů se rodí se zalepenýma očima a prvních několik dní zůstávají ukryta v husté srsti matky. V šesti až osmi týdnech jsou velká jako kočka domácí, mají hustou srst a začínají zkoumat a přijímat pevnou potravu. Binturongové žijí obvykle sami nebo v malých rodinných skupinách tvořených samicí a jejími nedospělými potomky.
Binturongové také vydávají spoustu zvuků, kterými se dorozumívají: když jsou šťastní, vydávají chrčení a chichotání, když je něco trápí, vydávají vysoký nářek, který zní jako kočičí křik. Vydávají také hlasité vytí, tiché vrčení a syčení.
Binturongové jsou zařazeni mezi ohrožené a zranitelné druhy. V současné době jsou ohroženi ničením životního prostředí, pytláctvím pro tradiční asijskou medicínu a obchodem s kožešinami a domácími zvířaty. V některých oblastech jsou také považováni za pochoutku a loví se pro potravu.
Zdroj: animals.sandiegozoo.org